Kompostér se vejde i na nejmenší zahradu. Skvělý způsob, jak chytře zužitkovat bioodpad
V dnešní přetechnizované době se stále více lidí vrací k tradičním postupům, které se osvědčily mnoha generacím našich předků. A kompostování je jedním z nich. V tomto případě ale dochází k určité symbióze mezi moderním a tradičním přístupem, protože kompostéry z moderních materiálů mohou pomoci s celým procesem. Výsledkem pak je prvotřídní hnojivo, které hravě strčí do kapsy většinu těch, které koupíte v hobbymarketech. Pokud ne úplně všechny.
Správné místo
První věc, kterou je třeba při zakládání kompostu udělat, je vybrat to nejvhodnější místo. Zeměpisná poloha naší vlasti kompostování přeje, a tak by umístění kompostéru nemělo být nic těžkého. Je třeba vzít v potaz preferované životní podmínky mikroorganismů, které se v kompostu starají o rozklad biologického odpadu na hnojivo bohaté na živiny.
Aby mikroorganismy dobře prospívaly, potřebují dostatečně vlhké prostředí. Kompost by proto neměl být vystaven přímému slunci, jinak by příliš prosychal. Přestože kompostování probíhá za přítomnosti vzduchu, ani vítr mikroorganismům nesvědčí. A nesvědčí jim ani teploty hluboko pod nulou, nebo naopak příliš vysoké. Z toho vyplývá, že nejlepší je kompostovat ve vlhkém a skrytém koutě zahrady v závětří, například u živého plotu nebo pod stromy.
Správný materiál
Základem kompostu by měly být zbytky ze zahrady. Skvělá je například posekaná tráva, ale také odkvetlé rostliny, opadané listí či jehličí. Kompostovat můžete také zbytky drobnějších keřů a dřevin nebo kůru stromů. Jen pozor, aby se vám do kompostu nedostaly například šišky nebo semena, neboť nechcete, aby v něm začaly růst nové rostliny.
Kompost můžete oživit kuchyňskými zbytky, jako jsou okrájené zbytky ovoce a zeleniny s výjimkou citrusových plodů. Živiny kompostu dodá také kávová sedlina nebo čaj, popel a uvadlé kytice. Jen pozor, aby nic z toho, co do kompostu vyhazujete, nebylo chemicky ošetřené.
Co do kompostu nepatří
Kompostovat byste naopak neměli tlející kuchyňské zbytky živočišného původu, tedy maso, kosti a vnitřnosti. Vyhnout byste se měli i kompostování nemocných rostlin, například listů kaštanu napadeného klíněnkou. Stejně tak by se do kompostéru nemělo dostat nic, co bylo chemicky ošetřeno – většina hnojiv či postřiků totiž mikroorganismům v kompostu škodí.
