| Absolutní vlhkost vzduchu | Skutečný obsah vodní páry ve vzduchu v gramech na m3 vzduchu. |
| Absorpce | Přijímání a pohlcování plynů, par i tepelného a světelného záření pevnými tělesy nebo kapalinami. |
| Aglomerace | Prostorové soustředění aktivit a lidí za účelem vzájemného prospěchu. Typicky průmyslová oblast, velké město; úžeji: seskupení produkčních aktivit ve vzájemné blízkosti, což zvyšuje jejich efektivitu (výkonnost) díky společnému využití infrastruktury a objemu produkce. Soustav osídlení, která se živelně nebo plánovitě tvoří v okolí velkých měst jako důsledek urbanizačního procesu. Sídelní aglomerace je hromadění obyvatel na ploše města a v jeho zájmovém okolí, postupné splynutí města s původně samostatnými sídelními útvary. |
| Akumulace tepla | Hromadění tepla v tělese nebo ve stavebním dílci za jeho ohřátí. Zásobník toto teplo nespotřebuje, ale jakmile klesne teplota v okolním prostoru, odevzdává ho dále. |
| Akustický strop | Obklad stropů nebo zavěšený podhled z materiálu pohlcujícího zvuk. |
| Alternativa | Alternativa – výběr, volba mezi dvěma nebo několika vzájemně se vylučujícími možnostmi, jedna z těchto možností. |
| Archeologická lokalita | Kulturně-historicky významné území s výraznou koncentrací archeologických památek. Projevuje se modelací terénu, nálezy a nalezišti, zbytky stavebních konstrukcí a cest, pohřebišť, kultovních míst a sídel, případně doložitelnými vazbami mezi nimi. |
| Architekt | Stará se o stavbu od návrhu až po její dokončení; vypracovává projekt, vyřizuje stavební povolení, zhotoví prováděcí projekt, jedná dodavateli, dohlíží na stavbu a je zástupcem stavebníka. |
| Architektura | Všechna stavební umění, která formují zdivo nebo jinak vytvářejí urbanizovaný prostor. Dělí se podle účelu a funkce, stylu (slohu) dále podle typu materiálu, techniky. Utváří kulturní krajinu a životní prostředí. |
| Archivace územně plánovací dokumentace | Územně plánovací dokumentaci, jejíž platnost je ukončena, odevzdá orgán územ. plánování k trvalému uložení a archivování příslušnému stát.archivu. |
| Areál | Soubor ploch, staveb a zařízení. Plocha areálu bývá z části zastavěná, z části volná pro založení zeleně, provozních prostranství, rezervních ploch pro rozšíření apod. |
| Arkýř | Předsazená stavební část většinou s okny, která může přečnívat za stavební čáru. |
| Arondace | V překladu „zaokrouhlování“. Dostavba částečně zastavěného území města nebo venkovského sídla, která je postupně dotváří, doplňuje, na okrajích sceluje stavbami i jinými úpravami. |
| Asanace | V překladu „ozdravění“. Souhrn opatření ke zlepšení životního prostředí. |
| Asanace území | Nařízení o asanaci území; vymezuje území po živelní pohromě nebo náhlé havárii, v jejímž důsledku se v tomto území podstatně změnily podmínky a ve kterém je proto nezbytné provést zásadní změny. Uvádí stavby, které budou odstraněny a stanoví bezprostřední podmínky pro neodkladné změny v uspořádání území. Tímto nařízením se pozastavuje platnost schválené územně plánovací dokumentace s tím, že ve stanovené lhůtě je povinností orgánu územního plánování zajistit její změny nebo pořídit novou územně plánovací dokumentaci. |
| Asfalt | Černý, viskózní, lepivý, tavitelný materiál, používá se k izolaci zdiva proti vlhkostí. Kromě toho se asfalt používá, pískovaný nebo nepískovaný, na střešní a vlnité lepenky. |
| Atika | V minulosti ozdobný prvek nad vlastní střechou. Dnes ukončení ploché střechy. |
| Atribut geoprvku | Je na poloze v prostoru nezávislá popisná informace přiřazená nějakému geoprvku, obvykle v externí databázi připojené pomocí prostorového identifikátoru. Slouží např. k upřesnění hierarchického významu geoprvku. |
| Atriový dům | Dům s uzavřeným dvorem (atriem), nemá okna směrem ven a kolem domu není další pozemek. Jsou to obytné domy, jejichž místnosti jsou osvětleny ze dvora, ale též okny směřujícími směrem k venkovní straně, k existujícím pozemkům. |
| Autorizovaná osoba | (autorizovaný architekt, inženýr, technik ve výstavbě). Fyzická osoba, které byla v souladu s Autorizačním zákonem udělena autorizace pro příslušný obor (obory) a je zapsána v seznamu autorizovaných osob. |
| Balkónové dveře | Zasklené dveře s profily, které jsou podobné oknům. |
| Bednění | Používá se k tomu, aby se čerstvě nalitý beton udržel v požadovaném tvaru, dokud neztvrdne. |
| Beton | Směs cementu, vody a kameniva, ze které vznikne „umělý kámen“. Existují různé druhy betonů, které se liší objemovou hmotností, pevností, dobou tvrdnutí, výrobou, vyztužením a uložením. |
| Betonářské ocelové rohože | Výztuž betonových stropů, podlahových vrstev a stěn. Jsou tvořeny z profilovaných nebo žebírkových ocelových prutů, které jsou v místě křížení spojeny bodovým svarem. |
| Betonové prefabrikáty | Prefabrikáty z prostého betonu nebo železobetonu: schodištní stupně, překlady nad okny a dveřmi, chodníkové dlaždice a mnohé jiné. |
| Betonové střešní tašky | Vlnitá krytina vyrobená z betonu |
| Bezbariérové stavby | Nemají prahy, mají dveře a chodby širší, okenní kování lze snadno ovládat z vozíku, sprcha je v úrovni podlahy, přístupná na vozíku. |
| Bezpečnostní sklo | Sklo se neroztříští, ale rozpadne se na tupé částečky nebo jen praskne. |
| Beztlaková voda | U budov a částí staveb to je nasávaná voda, adhezní voda, kapilární voda, prosakující voda, pokud není zadržována. |
| Biocenóza | Soubory druhů organismů, jejichž populace vytváří na určitém ekotopu jemu charakterově odpovídající společenstvo. To je s neživým prostředím, tj. ekotopem, v rovnováze v určitém časovém úseku a je schopno autoregulace, když se podmínky prost ředí začnou měnit. |
| Biocentrum | Biocentrum je biotop nebo soubor biotop v krajin ě, který svým stavem a velikostí umožňuje trvalou existenci přirozeného či pozměněného, avšak přírodě blízkého ekosystému. |
| Biokoridor | Biokoridor je území, které neumožňuje rozhodující části organismů trvalou dlouhodobou existenci, avšak umožňuje jejich migraci mezi biocentry a tím vytváří z oddělených biocenter síť. |
| Biosféra (ekosféra, superekosystém) | Veškerý prostor obývaný na Zemi živými organismy, zahrnující životní prostředí a všechny živé organismy. Sdružuje tedy všechny zemské ekosystémy. |
| Biotop | Biotop je soubor veškerých neživých a živých činitelů, které ve vzájemném působení vytvářejí životní prostředí určitého jedince, druhu, populace, společenstva. Biotop je takové místní prostředí, které splňuje nároky charakteristické pro druhy rostlin a živočichů. |
| Blok | Zastavitelné území, vymezené zpravidla uličními čarami . V případě, že blok není ze všech stran vymezen uličními čarami, stanoví se další pomocné čáry tak, aby bylo možno nade vší pochybnost stanovit plochu bloku. Blok dále možno členit na vnitroblok a vnější pásmo, které mívá výrazně vyšší míru zastavění a vnitroblok vymezuje. |
| Bod | je jednoznačně lokalizovatelná poloha udaná souřadnicemi referenčního systému. Ve výměnném formátu digitální ÚPD je bod definován dvěma pravoúhlými souřadnicemi Y a X v S-JTSK. Bod je používán pro popis takového reálného objektu, který lze v map ě zobrazit pouze jediným bodem nebo bodovým symbolem. |
| Bojler | zásobník vody, v němž je ohříváno větší množství vody, které si po delší dobu udržuje svou teplotu. Rozlišuje se tlakový a beztlakový zásobník. |
| Bonitovaná půdní ekologická jednotka (BPEJ) | Bonitovaná půdně ekologická jednotka je základní mapovací a oceňovací jednotka zemědělských půd, tj. specifický územní celek s konkrétními stanovištními vlastnostmi, vyjádřenými pětimístným číselným kódem. Vyjadřuje rozdílné produkční a ekonomické efekty zemědělského území. |
| Bytový fond | Souhrn bytů na určitém území. |
| Časový plán stavby | časový plán výstavby je např.sloupcový diagram, v němž jsou přehledně zaznamenány jednotlivé termíny provádění různorodých dodavatelských prací. |
| Cenová mapa stavebních pozemků | Cenová mapa stavebních pozemků je grafické znázornění stavebních pozemků na území obce nebo její části v měřítku 1:5000, popřípadě v měřítku podrobnějším, s vyznačenými cenami. Stavební pozemky v cenové mapě se ocení skutečně sjednanými cenami obsaženými v kupních smlouvách. V případě, že takové ceny nejsou k dispozici, nebo nelze-li je použít, zjistí se ceny na základ ě porovnání se sjednanými cenami obdobných pozemků v dané obci nebo v jiných srovnatelných obcích spadajících do stejné skupiny podle po čtu obyvatel; skupiny obcí stanoví vyhláška. Při porovnání se vychází ze shodného účelu užití, z obdobné polohy v obci a ze shodné stavební vybavenosti pozemku. Cenovou mapu schvaluje a vydává v ČR obec, v SR ji schvaluje Ministerstvo financí SR. Viz Oceňování pozemku |
| Centrum lokální | Centrum vysunuté do těžiště zájmů obyvatelstva městských obvodů a čtvrtí nebo průmyslových obvodů. Odlehčuje přetíženému městskému centru, slouží denním i občasným potřebám obyvatel, obsahuje místní služby, vybavenost atd. |
| Centrum městské | Centrální část města, soustřeďující jeho politické, správní, společenské, hospodářské a kulturní instituce i jiná občanská zařízení celoměstského významu. Též „centrální zóna města“. |
| Čerpací zařízení na odpadní vody | osazuje se tam, kde odpadní vody nemohou přirozeným spádem odtékat do kanalizace |
| Cestovní ruch (turismus) | Komplexní společenský jev jako souhrn aktivit účastníků cestovního ruchu, souhrn procesů budování a provozování zařízení se službami pro účastníky cestovního ruchu včetně souhrnu aktivit osob, které tyto služby nabízejí a zajiš ťují, aktivit spojených s využíváním, rozvojem a ochranou zdrojů pro cestovní ruch, souhrn politických a veřejně – správních aktivit a reakce místní komunity a ekosystému na uvedené aktivity. |
| Chalupaření | Využívání vlastních chalup a jejich okolí k rekreaci. Chalupaření oživuje venkov, přispívá k udržování objektů a jejich okolí. |
| Chataření | Druh cestovního ruchu, rekreace v rámci vybudovaných objektů individuální rekreace – pobyty na vlastních chatách |
| Chatové osady | Rekreační chaty v krajině se mohou umístit jen v rekreační oblasti, a to vždy v seskupení do chatové osady. Chatové osady nesmějí narušovat ráz krajiny. Umisťují se v souladu s požadavky na ochranu zemědělského půdního fondu nebo lesního půdního fondu a ochranu přírody na hygienicky nezávadných a hospodářsky těžko využitelných pozemcích. |
| Chráněná oblast přirozené akumulace vod | Oblast, která pro své přírodní podmínky tvoří významnou přirozenou akumulaci vod. Vláda ČR/SR svým nařízením vyhlašuje konkrétní chráněné vodohospodářské oblasti. Rovněž upraví popřípadě zakáže činnosti, které by ohrožovaly vodohospodářské poměry. |
| Chráněné krajinné oblasti | Rozsáhlá území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým reliéfem, významným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních porostů, s hojným zastoupením dřevin, popřípadě s dochovanými památkami historického osídlení, lze vyhlásit za chráněné krajinné oblasti. |
| Chráněné území | Chráněným územím se rozumí území, v němž je na základě všeobecně závazného právního předpisu příslušného správního orgánu nebo rozhodnutím vlády zakázáno nebo omezeno vykonávání určitých činností z důvodu ochrany zájmů společnosti (ochrany ovzduší, genofondu, ekologické stability, historického dědictví a pod.). Viz Ochrana památek, Ochrana přírody a krajiny, Územní ochrana |
| Cihly | zdicí prvky. |
| Cirkulace | Typ mobility označující krátkodobé, opakující se, cyklické, s návratem do výchozího místa, pohyby osob v prostoru. |
| Cirkulační čerpadlo | Zabezpečuje, aby byl oběh vody rychlejší a aby byly ztráty tepla nižší. |
| Číselník | Číselníkem se rozumí seznam přípustných hodnot datového prvku obvykle ve formě dvojic, to znamená kódovaného údaje a hodnoty jeho kódu. |
| Čistírna odpadních vod | Zařízení k čištění odpadních vod, malá čistírna je čistírna odpadních vod do 500 ekvivalentních obyvatel |
| City | Soustředěná obchodní a administrativní část městského centra nebo centrální oblasti velkoměst. |
| Cyklistická stezka | Komunikace pro cyklisty, složená z nejméně dvoupruhového cyklistického pásu a dělících pruhů oddělujících oba směry od sebe nebo od ostatního provozu pěšího nebo motorového. Lze ji vést výškově i směrově samostatně mimo trasy ostatních pozemních komunikací, rychlostní komunikace má křížit mimoúrovňově. |
| Dálkový přístup | Dálkovým přístupem se rozumí přístup do informačního systému prostřednictvím telekomunikačního zařízení (například prostřednictvím sítě Internet). |
| Dálnice | Dálnice je směrově dělená pozemní komunikace s mimoúrovňovým křížením a je komunikací s přístupem pro motorová vozidla s omezenou minimální rychlostí. Vlastníkem dálnic je stát. |
| Datové soubory | Data – obecné označení jakýchkoli údajů, zpracovaných pomocí informačních technologií. Označují hodnoty podmínky nebo stav popisovaných objektů. |
| Datový prvek | Datovým prvkem se rozumí jednotka dat, která je v daném kontextu dále považována za nedělitelnou a je jednoznačně definována. |
| Dávkovací zařízení | v zařízení na změkčování vody dávkuje do vody chemické přísady. |
| Decibel | bel je jednotka hladiny akustického tlaku. V praxi se většinou udává hladina akustického tlaku v desetinách belu. Nezohledňuje citlivost lidského sluchu v závislosti na frekvenci. |
| Dešťová klapka | aby byla získána dešťová voda na zalévání zahrady, je možno zabudovat do dešťového svodu dešťovou klapku. Při dešti se klapka sklopí a dešťová voda teče do připraveného sudu. |
| Developer | Ten, kdo vlastní činností uvádí do chodu proces výstavby. |
| Dezurbanizace | Řízený nebo živelný proces, vedoucí k rovnoměrnému rozložení optimálně velkých sídel v krajině cestou zamezení koncentrického růstu velkoměst. Tento růst je nahrazován soustavou vysunutých sídel s pracovišti a s bydlením přiblíženým k rekreační krajině, rozložení centrálních služeb velkých měst do vymezených soběstačných městských útvarů (poválečný vývoj Londýna). |
| Diametr | Významná městská komunikace, protínající velké město i v jeho centrální oblasti. |
| Difuze vodní páry | migrace vodních par ve stavebních prvcích způsobená poklesem tlaku vodní páry. |
| Difuzní odpor | závisí na tloušťce těsnicí vrstvy (parotěsná zábrana, vrstva tlumící prostup vodních par) a koeficientu difuzního odporu. |
| Dilatační spára | spára mezi dvěma stavebními částmi, která je potřebná z důvodů délkových změn způsobených druhem materiálu nebo změnou teploty. |
| Dílčí územní plán | Územní plán, který lze v případech uvedených v zákoně zpracovávat pro komplexní řešení části území obce. |
| DIN | zkratka Německého institutu pro normalizaci, registrovaný spolek (Deutsches Institut für Normung e. V.). |
| Disperzní barvy | Vodou ředitelné nátěrové látky. Jejich film po zaschnutí vykazuje pevnost lakových nátěrů. |
| Dlaždice | Existují v mnoha velikostech, barvách a jsou rozdílné kvality. Dělí se do čtyř tříd namáhání. |
| Dlaždicový kříž | Kříže z plastu zabezpečuji stejnoměrný odstup mezi položenými dlaždicemi. Dlaždicové kříže se nasouvají na rohy dlaždic. |
| Dobrozdání | Vyjádření příslušného orgánu územního plánování o souladu zpracované územně plánovací dokumentace se zákony, úkoly a cíli územní ho rozvoje a o koordinaci s územně plánovací dokumentací sousedících území. Dobrozdání je podmínkou schválení územně plánovací dokumentace. |
| Docházková vzdálenost | Směrné nebo normativní stanovení pěší dostupnosti mezi nejvzdálenějším obytným domem a účelovými objekty občanské vybavenosti nebo ke stanicím městské hromadné dopravy. |
| Dohoda o přeparcelaci | Dohoda o přeparcelaci bude upravena jako dohoda vlastníků pozemků zejména v zastavitelném území nebo v území určeném k přestavbě, které je vymezeno v územním plánu, ale rovněž v územích nezastavitelných. Jedná se o dohodu o novém využití a uspořádání pozemků v těchto územích, o rozdělení prospěchu a nákladů stávajících vlastníků na novém využití a uspořádání území. Je-li nezbytné dělení nebo scelování stávajících pozemků, je součástí i dohoda o změně a přidělení nově vzniklých pozemkových parcel. Dohoda o přeparcelaci bude nezbytná ve stejných případech jako plánovací smlouva. |
| Dojížďka | Pravidelné jízdy v součtu nebo v průměru mezi bydlištěm a pracovištěm, vztažené k ohraničenému území. Analogicky „vyjížďkou“ by se mínil počet vyjíždějících ze sídla za prací do blízkého i vzdáleného okolí – v praxi méně užívaný pojem. |
| Dokončovací práce | Po dokončení hrubé stavby následuje její převzetí a dokončovací práce, které zahrnují vnitřní, resp. vnější omítky, zhotovení podlah, všechny instalace, okna a dveře i atd. |
| Dokumentace | Soubor dokumentů, které jsou zdrojem a nosičem informací. Duševní dílo sestávající z informací. |
| Dokumentace ochrany přírody a krajiny | Tento pojem není v ČR legislativně vymezen. Dokumentaci ochrany přírody a krajiny představují především dokumentace územních systémů ekologické stability a další dokumenty, které spravují orgány ochrany přírody. Těmito dokumenty jsou např. ústřední seznam ochrany přírody, státní a okresní koncepce ochrany přírody a krajiny, plány péče o zvláště chráněná území a pod. |
| Dolní kleštiny | Položené na pozednici |
| Dominanta | Převládající prvek v urbanistické kompozici. Významná budova nebo soubor budov i přírodní útvar, ovládající svou polohou, hmotou nebo výtvarnými vlastnostmi strukturu města nebo krajiny. Okolí se dominantě podřizuje a napomáhá jejímu vyniknutí. |
| Doplňkové funkční využití | Samostatně nezobrazitelné nezbytné funkce, prorůstající všemi typy funkčních ploch a tvořící doplněk nezbytný pro fungování území. |
| Doprava | Souhrn činností (resp. činností a staveb), jimiž se uskutečňuje pohyb dopravních prostředků po dopravních cestách a přemísťování osob (osobní) a věcí (nákladní) dopravními prostředky nebo zařízeními. Dělení: doprava individuální, hromadná osobní, veřejná, městská hromadná doprava atp. |
| Doprava cílová | Doprava, která do daného území vjíždí a má cíl v tomto území. |
| Doprava příměstská | Veřejná doprava provozovaná k přepravě obyvatel okolí města. Zpravidla navazuje na dopravu městskou. |
| Doprava tranzitní | Doprava, jež územím projíždí a nemá v něm východisko ani cíl. |
| Doprava vnější | Doprava, jejíž východisko nebo cíl jsou mimo dané území. |
| Doprava vnitřní | Doprava, která má východisko a současně cíl v daném území. |
| Doprava zdrojová | Doprava, která z daného území vyjíždí a má v něm východisko. |
| Dopravní a rozvodné sítě obcí | Dopravní sítě obcí jsou tvořeny vždy pozemními komunikacemi, často dráhami a někdy letišti, vodními cestami a přístavy. Řešení problémů spojených s uvedenými dopravními sítěmi řeší příslušné správní úřady, jako dotčené orgány státní správy pro územní plánování a územní řízení, v případě stavebního řádu a stavebního řízení jako speciální stavební úřady. Rozvodné sítě obcí jsou tvořeny zejména kanalizačními rozvody, vodovody, elektrickými sítěmi, rozvody tepla, plynovody a telekomunikačními sítěmi. Plánování a udržování rozvodných sítí přísluší distribučním společnostem a v některých případech zásobování teplem a vodou také obcím. |
| Dopravní síť | Územně ohraničený souhrn dopravních cest jednoho, více nebo všech druhů dopravy. |
| Dopravní špička | Část sledovaného časového období, v níž se objeví a po kterou trvá největší intenzita silničního ruchu Dopravní sedlo je naopak část sledovaného časového období, v níž se objeví a po kterou trvá nejmenší intenzita silni čního ruchu. (Zásady a pravidla územního plánování . |
| Dopravní stavba | Stavba sloužící pozemní, vodní a letecké dopravě v klidu i v pohybu. |
| Dopravní systém | Soubor dopravních sítí, ploch a vybavení (včetně pracovníků) všech druhů dopravy ve sledovaném území, členěný podle druhů dopravy, dosahu jejich působnosti (městské, regionální, státní) i podle jejich uspořádání. Pojem „dopravní systém“ se rovněž používá ve významu typu uliční soustavy (radiální, okružní, radiálně-okružní, případně roštový systém). |
| Dopravní tah | Plánovitě, souvisle a plynule navazující pozemní komunikace a jejich úseky, určené podle určitých kriterií pro dálkovou dopravu. |
| Dopravní uzel | Místo, kde na sebe přímo navazuje více tratí téhož nebo různých druhů dopravy, kde je možný přestup cestujících nebo překládky zboží. |
| Dostupnost | Možnost přemístění pěšky nebo dopravními prostředky charakterizovaná souborem ukazatelů, např.: nabídkou spojů a jejich rozložením v průběhu dne, celkovou cestovní dobou, maximálním intervalem spojů, finanční nákladností přemístění atd. |
| Dotčená práva | Dotčená práva – práva, která se dotýkají určitých subjektů. Ve stavebním zákoně se jedná o vlastnická nebo jiná práva k pozemku či stavbě na něm, která mohou být přímo dotčena. |
| Dotčená veřejnost | Dotčenou veřejností se rozumí ta část veřejnosti, která je nebo může být dotčena rozhodováním v otázkách územního plánování nebo má na tomto rozhodování odůvodněný zájem. |
| Dotčený správní úřad | Dotčené správní úřady jsou orgány státní správy, jimž zvláštní předpisy uvedené ve stavebním zákoně svěřují ochranu veřejných zájmů v řízeních probíhajících v režimu stavebního zákona. |
| Drážkové těsnění | těsnění vytvořené geometrickým tvarem do sebe zapadajících osazovacích rámů a rámů křídel. |
| Drenáž | Odvodňuje stavební pozemek jestliže se v zemině shromažďuje svahová, povrchová nebo spodní voda. |
| Dřevěný obklad | stěny a stropy mohou být místo omítky nebo tapet opláštěny dřevem. |
| Dřevotřísková deska | z dřevěných třísek, které jsou s lepidlem slisovány do desky. |
| Druh | je základní prvek ze skupiny nebo podskupiny s jednoznačným významem svého věcného obsahu v ÚPD. Může být dále upřesněn poddruhem. |
| Druhé bydlení | Souhrn jevů a procesů spojených s objektem (nebo jeho částí), který je přechodným místem pobytu vlastníka či uživatele, využívajícího tento objekt převážně k rekreačním účelům. Mimo jiné se jedná o pobyt v objektech individuální rekreace, zejména chataření, chalupaření a pobyt v soukromých sezónních sídlech i rekreačních vilkách. |
| Druhová ochrana | Zákon o ochraně přírody a krajiny stanovuje obecnou ochranu planě rostoucích druhů rostlin a volně žijících druhů živočichů a zvláštní ochranu těch jejich druhů, které jsou vzácné či ohrožené. Všechny druhy rostlin a živočichů jsou chráněny před poškozováním a ohrožením na bytí, degenerací a před zničením ekosystému, jehož jsou součástí. Zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů jsou vyhlášeny obecně závazným právním předpisem. Podle stupně ohrožení se člení na kriticky ohrožené, silně ohrožené a ohrožené. Podmínky ochrany zvláště chráněných druhů a seznam těchto druhů uvádějí obecně závazné právní předpisy. |
| Dům bytový | Stavba určená pro bydlení, ve které převažuje funkce bydlení. Tj. bytovým domem je stavba určená pro bydlení, v níž obytná funkce plošně přesahuje 50 %. |
| Dům kolektivní | Bytový dům se zachovaným bydlením jednotlivých rodin, avšak kolektivizovanými službami a těmi funkcemi, jež je možné a účelné soustředit do společného zařízení. U nás se meziválečné myšlenky tohoto směru uskutečnily až po druhé světové válce. Jako jedny z prvních v Evropě vznikly kolektivní domy v Litvínově. |
| Dům rodinný | Stavba pro bydlení, která svým stavebním uspořádáním odpovídá požadavkům na rodinné bydlení a v níž je více než polovina podlahové plochy místností a prostorů určena k bydlení. Rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví. |
| Dveřní kování | všechny prvky dveří, které spojují dveřní křídlo s rámem. |
| Dveřní křídlo | volně se kývající nebo posouvající část dveří bez rámu. |
| Dvojdům | dispozice domu, který lze začlenit mezi rodinný dům a dům v řadové zástavbě. Rodinný dům tvoří polovinu dvojdomu. |
| Dvojité zasklení | sestává ze dvou jednoduchých skleněných tabulí za sebou. |
| EIA | Zkratka z anglického Environmental Impact Assessment / Analysis Mezinárodně přijímaná metoda komplexního posuzování vlivů velkých staveb na životní prostředí s cílem zvolit variantu s nejnižším vlivem (včetně varianty nulové). |
| Ekologická rovnováha | Zachování určitého kvantitativního poměru mezi jednotlivými složkami a členy biocenózy. |
| Ekologická stabilita | Schopnost ekosystému vyrovnávat změny způsobené vnějšími činiteli a zachovávat své přirozené vlastnosti a funkce. |
| Ekologická zátěž | Pojmem ekologické (staré) zátěže se označují staré skládky, staré části výrobních areálů a velkoplošná znečištění půdy, jejichž důsledkem je nebezpečí a ohrožení zdraví člověka nebo životního prostředí. Starými skládkami mohou být zvláště již nepoužívaná místa skládek komunálního a průmyslového odpadu. U výrobních areálů jde o chemické závody, kde bylo nakládáno s látkami škodlivými zejména vodám, ale jedná se i o areály benzinových pump ap. Plochami podezřelými z ekologických zátěží životního prostředí jsou často velkoplošná znečištění půdy, která byla způsobena např. znečištěním ovzduší nebo záplavami, ale i vojenské prostory (zejména prostory po bývalé sovětské armádě). |
| Ekologické materiály | stavební materiály, které neobsahují škodlivé látky, a proto garantují zdravé bydlení. |
| Ekologie | Věda studující organismy, jejich populace, vztahy populací a společenstev, vztahy organismů a jejich životního prostředí. Viz též ekosystém |
| Ekosystém | Ekosystém je funkční soustava živých a neživých složek životního prostředí, jež jsou navzájem spojeny výměnou látek, tokem energie a předáváním informací a které se vzájemně ovlivňují a vyvíjejí v určitém prostoru a čase. |
| Ekotop | Základní abiotická územní jednotka, geograficky dále nedělitelná, vyznačující se stejnými půdními, klimatickými a tvarovými znaky. |
| Elektrický jistič | vypíná obvod při vzniku poruchy. V novostavbách se zabudovává v koupelnách, pro venkovní zásuvky i pro celý byt. |
| Elektrický obvod | elektrické přístroje, svítidla, rádio, televizor a další spotřebiče jsou spojeny do elektrického obvodu, který je uzavřen pojistkami. |
| Elektrizační soustava | Souhrn všech zařízení k výrobě, rozvodu a spotřebě elektřiny. |
| Elektromagnetické pole | elektrické kabely v budově i mimo ni (vysokonapěťové vedení) vytvářejí elektromagnetická pole. |
| Elektrostatický náboj | materiály s vysokou izolační schopností mají schopnost nabít se elektrickým nábojem. |
| Emise | Šíření látek do ovzduší a šíření škodlivých vlivů do prostředí. |
| Epoxidové živíce | syntetické živíce, které mají po vytvrdnutí vysokou pevnost, příznivé elektrické vlastnosti, vysokou chemickou odolnost, viskozitu a vynikající přilnavost. |
| Estetické požadavky na využívání území | Jde o takové požadavky které při zvoleném využívání území splní objektivní hodnoty krásna zahrnující složky přírodní i kulturní. |
| Evidence a ukládání územně plánovací dokumentace | Schválený územní plán velkého územního celku se ukládá u jeho pořizovatele ( Ministerstvo pro místní rozvoj), který místo uložení oznámí dotčeným obcím a stavebním úřadům. Schválený územní plán obce či regulační plán se ukládá u obce, pro kterou byl po řízen. |
| Evidence kulturních památek | Kulturní památky se zapisují do Ústředního seznamu kulturních památek České republiky . Ústřední seznam vede ústřední organizace státní památkové péče. Okresní úřady vedou seznamy kulturních památek svých územních obvodů, zápisy do těchto seznamů provádějí podle výpisů z ústředního seznamu. |
| Fasáda | vnější vrstva budovy. Ve stavebním plánu se fasády značí jako pohledy. |
| Fólie pod krytinou | zabraňuje vniknutí deště nebo sněhu do střechy. Nejčastěji je to netrhavá fólie z plastu a upevňuje se latěmi nad střešní krokve s mírným průhybem. |
| Funkční zónování | Členění sídla městského i vesnického charakteru na ucelené části, sloužící převážně bydlení, výrobě nebo rekreaci. |
| Fyzická osoba | Pro potřeby stavebního zákona se fyzickou osobou rozumí osoba, která dosáhla věku 18 let a má způsobilost k právní úkonům. |
| Galerie | je-li obytný prostor otevřený až po hřeben střechy, působí neútulně a není dobře využitelný. |
| Garantovaná informace | Informace, za kterou subjekt, který ji poskytuje, zodpovídá. |
| Generel | Speciálně zaměřené schéma vybrané funkční složky území (dopravy, inženýrských sítí apod.) |
| Genius loci | Holistický souhrn hmatatelných i nehmatatelných projev ů historie i současnosti lokality, jedinečný a neopakovatelný… Atmosféra, „duch“ místa |
| Geodézie | Vědecký a technický obor, který pomocí geometrických a fyzikálních metod získává o Zemi nebo jejích částech údaje metrického a fyzikálního charakteru a zjištuje geometrické údaje pro tvorbu map a potřeby jiných oborů. |
| Geografický informační systém (GIS) | Organizovaný soubor počítačového hardware, software geografických údajů a personálu určený k efektivnímu sběru, uchovávání, obnovování, manipulaci, analýze a obrazování všech geograficky vztáhnutých informací. |
| Geografie | Věda, která studuje strukturu a interakci systémů a subsystémů na zemském povrchu s důrazem zejména na jejich prostorovou dimenzi. Významnou součást geografie tvoří studium sociálních systémů v jejich interakci s biosférou a životním prost ředím. |
| Geoprvek | je modelový obraz lokalizovatelného reálného objektu, který je dále nedělitelný na jednotky, entity téhož druhu. Geoprvek má složku geometrickou (dimenze euklidovského prostoru, metrické a topologické vlastnosti) a popisnou (na poloze nezávislé informace, atributy). Rozeznáváme geoprvky: bod, linie, plocha. |
| Hadicová vodováha | průsvitná hadice zcela naplněná vodou. Když se oba konce hadice zdvihnou, je vodní hladina na obou koncích ve stejné výši. |
| Hambalky | pevné vodorovné spojení párových krokví. Slouží k vyztužení krokvové střechy a tvoří podklad pro stropní konstrukci obytného podkroví. |
| HDI | Zkratka z anglického Human Development Index. Index lidského rozvoje počítaný ze tří faktorů – hmotné životní úrovně, úrovně vzdělání a lidského zdraví. Tento indikátor vztažený na jednoho obyvatele a zaměřený na kvalitu jeho života by měl nahradit HDP (pouze ekonomický indikátor) jako měřítko vyspělosti (nebo růstu) státu, regionu, města. |
| Historická kulturní krajina | Územní celek vzniklý a dlouhodobě utvářený cílevědomou lidskou činností za účelem kulturní a hospodářské kultivace prostředí, případně krajinný celek historicky související s kulturním vědomím národa či celého lidstva. Jedná se o krajiny, jejichž jednotlivé prvky či soubory prvků jsou význačné z historického hlediska, zejména díky zachování jednotlivých prvků historického zájmu. Patří sem též krajinné celky, jež jsou důležitými svědectvími a objekty studia z hlediska historie kultivování krajiny nebo svědectvími činnosti různých kultur při osidlování krajiny. |
| Historické jádro sídelního útvaru | Zahrnuje historické území sídla a často též pásmo mezi ním a územím novodobého rozvoje. Obsahuje obvykle soubory historických a kulturních památek, které svou dispozicí, estetickou kvalitou a specifickým výrazem vytvářejí rozhodující a nezaměnitelné hodnoty nabývající významu obecně platného symbolu celého sídla. |
| Horní kleštiny | umístěné pod voznicí. |
| Hranice zástavby | Stavební čára, kterou nelze překročit směrem ven ze staveniště. Směrem dovnitř ji lze posunovat a tvarovat, pokud to není v konkrétním případě omezeno. |
| Hrázděné zdivo | s viditelnou dřevěnou nosnou konstrukcí. Způsob výstavby je cenově výhodný, trvanlivý a vhodný i pro svépomocnou výstavbu. |
| Hřeben | linie, která je nejvyšším místem budovy. V něm se sbíhají šikmé střešní plochy. |
| Hřeben střechy | horní hrana střechy, kde se stýkají většinou dvě střešní plochy. |
| Hřebenáče | tvoří horní ukončení střechy. |
| Hřebenová vaznice | nejvyšší podélný nosník sedlové střechy, na kterém se stýkají a spojují krokve. |
| Hrubá stavba | holá stavební konstrukce. Patří k ní základ, zdi, stropy, suterén a krov. |
| Hustota | Intenzita využití území, ukazatel směrně nebo normativně stanovený pro hospodárné územně plánovací řešení, při smíšené funkční zóně jedno z porovnatelných hledisek. Uvádí se hustota obyvatel, zastavění (plocha zastavěná budovami / ha), obytné plochy (obytná plocha ve všech podlažích /ha obytného útvaru). U bloku, lze stanovit hustotu zastavění jako poměr jeho zastavěné části ku celkové půdorysné rozloze bloku. |
| Hydrofobizace | postup, kterým se určité plochy stanou nepropustnými |
| Hydroizolace | všechna izolační opatření proti vnikající vodě a unikající vodě realizovaná při stavbě. |
| Identifikace souboru | Definice dle jiných nepublikovaných návrhů |
| Imise | Emitované látky a škodlivé vlivy, jejichž charakteristiky se během šíření prostředím eventuálně změnily |
| Impregnace | aby se stavební materiály staly hydrofobními, musí být impregnovány. Impregnace se provádí vodním sklem, silikonovým nátěrem nebo křemičitým nátěrem. |
| Informační činnost | Informační činností se rozumí získávání a poskytování informací, reprezentace informací daty, shromažďování, vyhodnocování a ukládání dat na hmotné nosiče a uchovávání, vyhledávání, úprava nebo pozměňování dat, jejich předávání, šíření, zpřístupňování, výměna, třídění nebo kombinování, blokování a likvidace dat ukládaných na hmotných nosičích. Informační činnost je prováděna správci, provozovateli a uživateli informačních systémů prostřednictvím technických a programových prostředků. |
| Informační povinnost | Zákonem určená povinnost poskytovat a garantovat datové soubory/sady informací o území. |
| Informační systém | Informačním systémem se rozumí funkční celek nebo jeho část zabezpečující cílevědomou a systematickou informační činnost. Každý informační systém zahrnuje data, která jsou uspořádána tak, aby bylo možné jejich zpracování a zpřístupnění, a dále nástroje umožňující výkon informačních činností. |
| Informační, reklamní a propagační zařízení | Informační, reklamní a propagační zařízení, která spadají pod režim stavebního zákona, jsou pouze ta, která mají plochu větší než … m2, jsou umisťována na pozemku nebo stavbě a jsou viditelná z veřejných prostorů. Podléhají režimu ohlášení stavebnímu úřadu, který může v určitých případech změnit na režim povolovací. Zařízení v obvodu dráhy podléhá souhlasu speciálního stavebního ú řadu.V případě umístění reklamního nebo propagačního zařízení na stavbě, která je kulturní památkou, je také nutný souhlasu orgánu památkové péče. |
| Infrastruktura | Infrastrukturou se rozumí zařízení převážně veřejných služeb, která jsou k dispozici v zásadě všem obyvatelům spádového území. Oblast národního hospodářství zajišťující podmínky pro rozvoj ekonomiky (zejména doprava, energetika, školství, zdravotnictví ap.). |
| Infrastruktura technická | Souhrn dopravních, vodohospodářských, energetických a telekomunikačních provozních souborů, zařízení a ploch, které podmiňují výrobní i nevýrobní činnosti v území. |
| Instalační blok | prefabrikovaný dílec, který má předem namontované instalační přípojky. Sanitární zařízení se montují až na stavbě. |
| Instalační drážky | žlábky vysekané ve zdivu, do nichž se vkládají trubky a potom se překryjí omítkou. |
| Instalační trubky | plastové trubky, kterými je možno později podle potřeby jednoduše protáhnout všechna elektrická vedení a telefonní kabely. |
| Intenzifikace | Zvyšování síly, účinnosti, důkladnosti, mohutnosti. V urbanismu a územním plánování hovoříme například o intenzifikaci využití území, osídlení. Opakem uvedeného je extenzifikace |
| Interakční prvek | Interakční prvek je doplňující část ÚSES. Jde o lokality, které umožňují život těch druhů organismů, které se podílejí na udržování stability v intenzivně využívaných málo stabilních územích sousedících s ÚSES. |
| Investor | Investor – nejobecněji subjekt, který vynakládá finanční prostředky za účelem zisku. Do projektu ve výstavbě nemusí investor vkládat prostředky vždy jen za účelem zisku, ale také např. v jiném soukromém nebo veřejném zájmu. |
| Izolace | ochrana proti elektrickému napětí. |
| Izolace (těsnění) | opatření proti vlivům teploty a hluku |
| Izolace potrubí | vodovodní potrubí má být ze zásady izolováno. |
| Izolační zasklení | prvek z několika skleněných tabulí, které jsou odděleny vzduchem nebo plynem vyplněnými meziprostory. Tabule jsou vzduchotěsně a vodotěsně spojeny. |
| Jádro | Nejstarší část sídla, základ dalšího strukturálního vývoje. Krystalizační jádro, kolem kterého sídlo rostlo. |
| Jádrová izolace | izolace mezi dvěma vrstvami zdi: zdivem vnější stěny a lícním nebo obkladovým zdivem. |
| Kachel | kachel na stavbu kachlových kamen. V současnosti nesprávně používáno jako všeobecné označení keramického materiálu a dlaždic. |
| Kachlová kamna | topí se v nich nejčastěji dřevem, uhlím nebo koksem, ale i plynem nebo topným olejem. |
| Kanalizace | odvodnění, odvedení veškeré odpadní vody z domu. Je stanoveno v projektu kanalizace a spadá do stavebního povolení. |
| Kartografie | Vědní a technický obor zabývající se zobrazením Země, kosmu, kosmických těles a jejich částí, objektů a jevů na nich a jejich vztahů, jakož i výzkumem a poznáváním prostřednictvím kartografických děl. |
| Katastr | úřední označení všech parcel a pozemků určité oblasti. |
| Katastr nemovitostí | Katastr nemovitostí je soubor údajů o nemovitostech, který zahrnuje jejich soupis a popis a jejich polohové a geometrické určení. Tvoří ucelený, průběžně aktualizovaný informační systém o pozemcích a vybraných stavbách. Součástí katastru nemovitostí je evidence vlastnických a jiných věcných práv a dalších zákonem stanovených práv k nemovitostem. V katastru nemovitostí se evidují takové údaje, které zabezpečují jeho vysokou využitelnost. Údaje o druzích pozemků podávají přehled o rozložení půdního fondu v České republice. |
| Katastrální mapa | Katastrální mapa je polohopisná mapa velkého měřítka (do 1:5000 včetně) s popisem, která zobrazuje všechny nemovitosti a katastrální území, které jsou předmětem katastru nemovitostí. Pozemky se v katastrální mapě zobrazují průmětem svých hranic do zobrazovací roviny, označují se parcelními čísly a značkami druhů pozemků; budovy se zobrazují průnikem nebo průmětem svého vnějšího obvodu. Digitální katastrální mapa má svůj obsah zaznamenán číselně a je možno jej prostřednictvím výpočetní a zobrazovací techniky znázornit nebo jinak účelově využít. Katastrální mapy jsou státním mapovým dílem. |
| Katastrální území | Katastrální území je technická jednotka, kterou tvoří místopisně uzavřený a v katastru nemovitostí společně evidovaný soubor nemovitostí. V katastru nemovitostí je katastrální území označeno šestimístným kódem jednotného statistického číselníku. Veškerá mapová i listinná dokumentace katastru nemovitostí je uspořádána v katastrálních operátech, které jsou založeny samostatně pro každé katastrální území. |
| Kleštiny | vodorovné prvky, které vyztužují konstrukci střechy v příčném směru. Je to též dvojice tahadel, vždy spojující krokve se sloupky. |
| Klihové barvy | nátěry z klihu pigmentu a vody. Pojivem je ve vodě rozpustný klíh, který po vyschnutí tuto svou vlastnost neztratí. Nátěr klihovými barvami zůstává citlivý na vlhkost. |
| Klimatizační zařízení | chladí nebo vyhřívají, zvlhčují nebo vysoušejí vnitřní prostor. |
| Klínker (slinutá keramická dlažba) | cihla vypálená až do slinutí střepu, mrazuvzdorná, s vysokou pevností v tlaku. vodonepropustná, bez trhlin vzniklých při sušení a pálení a rovněž bez výkvětů. |
| Koeficienty | Vyjadřují regulativy intenzity využití území. Mezi udávané koeficienty pat ří: Koeficient zastavěné plochy – poměr zastavěné plochy všech nadzemních částí staveb k výměře dané plochy (obvykle udáván jako maximální, zkratka KZP). Koeficient podlažní plochy – poměr plochy všech nadzemních podlaží k výměře dané plochy (obvykle udáván jako maximální, zkratka KPP). Koeficient obestavěného prostoru, resp. objemu staveb – poměr mezi součtem objemů obestavěného prostoru všech objektů (m3) k výměře dané plochy (m2). Koeficienty lze dále vyjádřit velikost pozemku ve vztahu k účelové jednotce (m2/dítě ve škole), počet účelových jednotek ku ploše (m3 skladů/ha) apod. Koeficient zeleně – vyjadřuje minimální podíl započítávaných ploch zeleně ku vymezené funkční ploše. (obvykle udáván jako minimální, zkratka KZ). |
| Kolaudace | stavebník o ni musí požádat nejpozději 1 týden po dokončení všech prací. Kolaudaci provede stavební úřad a zahrnuje odborné přezkoumání a schválení stavebních prací |
| Kolektor | Průchozí liniová stavba, zpravidla podzemní, v níž jsou umístěny alespoň dva druhy technického vybavení. |
| Komentářová řádka | je část souboru určená pro libovolné pomocné, doprovodné a standardem nedefinované informace sloužící k orientaci v souboru, nenese informaci významnou pro konstrukci a komponování geoprvků. |
| Kompaktní město | Sídlo se souvislým zastavěním, výrazně ucelenou hranicí směrem k okolní krajině. |
| Kompenzace (náhrada) za omezení vlastnického práva | Vzájemná náhrada, vzájemné vyrovnání dvou hodnot, jevů. |
| Kompenzátory | mezikusy vložené do potrubí, které omezují šíření zvuku v tělese nebo kompenzují délkové změny dlouhých potrubí. |
| Kompoziční osa města | Sled prostorů a pohledových os navzájem vázaných a vytvářejících ústřední komponovaný soubor, který ztělesňuje základní výtvarnou myšlenku města, ať záměrně založeného nebo vývojově rostlého a je jeho ideovým a výtvarným těžištěm. |
| Komunikace | Účelově a hmotně vymezené dopravní spojení určené k pohybu dopravních prostředků, chodců, zvířat, k přemísťování hmot, kapalin, plynů a energií. Podle povahy a druhu se dělí na drážní, pozemní, podpovrchové, podzemní, výškové, letecké, vodní, potrubní atd. |
| Komunikace dopravně zklidněná | Komunikace, z níž je dopravně-inženýrským řešením úplně nebo částečně vyloučena průjezdná motorová doprava a do které je za určitých podmínek připuštěna buď veškerá cílová nebo jen obslužná, případně zásobovací doprava. Dopravně organizační opatření je doplněno stavebními úpravami zpomalujícími rychlost vozidel a zlepšujícími podmínky chodců a cyklistů. |
| Komunikace místní | Veřejně přístupná pozemní komunikace sloužící převážně místní dopravě na území obce. |
| Komunikace nemotoristická | Dělení nemotoristických komunikací: pěší zóny, obytné zóny, cyklistické stezky, stezky pro pěší. |
| Komunikace okružní | Komunikace ve tvaru prstence vedoucí po obvodu zastavěného území nebo jeho části. Dopravně odlehčuje vnitroměstské komunikace od tranzitní dopravy. |
| Komunikace pozemní | Dopravní cesta určená k užití silničními a jinými vozidly a chodci, včetně pevných zařízení nutných pro zajištění tohoto užití a jeho bezpečnosti. Dělí se na dálnice, silnice, místní komunikace, účelové komunikace. |
| Komunikace účelová | Pozemní komunikace sloužící ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi, případně k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků. |
| Koncentrace | Soustředění, zhuštění. V urbanismu a územním plánování se hovoří o koncentraci osídlení nebo zástavby kolem jednotlivých bodů – center koncentrace. Opakem je dekoncentrace, tj. rozvolňování. |
| Koncept řešení územně plánovací dokumentace | Zpracování konceptu řešení územně plánovací dokumentace zajistí pořizovatel na základě schváleného zadání územně plánovací dokumentace. Koncept se zpracovává ve stejném rozsahu jako návrh územně plánovací dokumentace, pokud není ve schváleném zadání jeho rozsah rozšířen, zpravidla v alternativách nebo variantách. Obsahuje vždy i návrh vymezení závazné části ÚPD a vyhodnocení zpracovaných alternativ nebo variant. Koncept řešení územně plánovací dokumentace je podkladem pro projednání a zpracování souborné ho stanoviska. Po dobu, kdy není pro řešené území schválena územně plánovací dokumentace, slouží po schválení souborného stanoviska koncept řešení též jako podklad pro územní řízení. |
| Kondenzace vodních par | vlhkost ze vzduchu se sráží na povrchu stavebních částí nebo v nich, jestliže se vzduch ochladí pod teplotu rosného bodu. |
| Kondenzát | voda, která se sráží na studeném povrchu. |
| Konečná kalkulace | Všechny skutečně zabudované materiály jsou započteny zvlášť podle řemesel. Kalkulace je podkladem pro konečnou fakturu. |
| Konstrukce hrázděných staveb | konstrukce z dřevěné kostry. Nosnými prvky budovy jsou masivní dřevěné nosníky, jejichž příhrady jsou vyplněny zdivem nebo stavebními deskami. |
| Konurbace | Souměstí, spojení dvou nebo více měst v jeden celek se zachováním správní samostatnosti měst. |
| Konvektor | otopné těleso z žebrových trubek, které odevzdává teplo do prostoru převážně výměnou vzduchu. |
| Konzola | vyčnívající podpěra nosného stavebního prvku, který není jiným způsobem podepřen. |
| Korek | výborný izolační materiál, který se získává z kůry korkového dubu. |
| Kotevní desky | jsou vyrobeny z oceli, jsou zabetonovány nebo zazděny v případě, že stavební díl musí být pevně spojen s ostatní stavební konstrukcí. |
| Kraj | Kraj je územní společenství občanů: náleží mu právo na samosprávu, které vykonává v rozsahu stanovené zákonem a v souladu s potřebami kraje, dále jen samostatná působnost. Kraj je veřejnoprávní korporací: vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývajících. |
| Krajina | Část zemského povrchu s charakteristickým reliéfem, tvořená souborem funkčně propojených ekosystémů a civilizačními prvky. |
| Krajina sídla | Část zemského povrchu v zastavěném území sídla; v této části krajiny převládají stavebně technické prvky nad prvky přírodními (dříve intravilán). |
| Krajinář | Odborně vyškolený pracovník zabývající se, zpravidla ve volné krajině, zakládáním, ochranou a správou objektů zeleně a péčí o ně. |
| Krajinný celek | Část zemského povrchu, která se vyznačuje strukturou vztahů a působením krajinných prvků, případně krajinných faktorů (půdní obal, vodstvo), krajinnou strukturou, krajinnou historií a krajinným obrazem, čímž se odlišuje od jiných částí zemského povrchu, jež ji obklopují. |
| Krajinný ráz | přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti. Je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonického měřítka a vztahů v krajině. |
| Krb | otevřené ohniště s vlastním komínem stavebně přizpůsobené k vytápění místnosti. |
| Křižovatka | Místo, v němž se pozemní komunikace v půdorysném průmětu protínají (křižovatka průsečná) nebo stýkají (křižovatka styková) a alespoň dvě z nich jsou vzájemně dopravně propojeny (křižovatky úrovňové a mimoúrovňové, kolmé a šikmé, podle míry oddělení jízdních pruhů prosté, usměrněné a rozvinuté). Křižovatkou není: úrovňové připojení lesní nebo polní cesty, účelové komunikace, která není veřejně přístupná, zastávky osobní linkové dopravy, čerpací stanice pohonných hmot, motelu,motorestu, parkoviště, odpočívky, sousední nemovitosti. |
| Kročejový hluk | hluk, který vzniká při chůzi po podlaze jako zvuk pevného tělesa a částečně se šíří vzduchem. |
| Krokev | dřevěný hranol tvořící nosnou strukturu střešní plochy (v šikmině střechy). |
| Krov | lidový název pro nosnou konstrukci střechy. U tesařské konstrukce se rozlišuje krokvová, vaznicová a hambalková střecha. |
| Kultura | Bytostně lidská reflexe vlastního bytí a jeho interakce s okolním světem, jeho antropogenními a přírodními aspekty v kontextu světového vývoje i lidské historie. V užším významu označení uměleckých výtvorů a jejich dědictví. Národní kultura je systém zkušeností, naučených vzorců chování a hodnot, sdílených obyvateli stejné národnosti. |
| Kulturní dědictví | Stavby a skupiny staveb všeobecné hodnoty, umělecká díla, prostranství (místa) hodnotná z historického, estetického, etnologické ho a antropologického pohledu (definice UNESCO) |
| Kulturní hodnoty území | Jde o takové nesporné hmotné i duchovní kvality, které byly v daném území vytvořeny kulturní činností člověka. |
| Kulturní památka | Kulturní statek, který je dokladem historického vývoje společnosti, jejího umění, techniky, vědy a jiných oborů lidské práce a života, nebo dochované historické prostředí sídelních celků a architektonických souborů. Též věc, která má vztah k význačným osobám a událostem dějin a kultury. Památkou je také soubor kulturních statků a věcí, z nichž některé samy o sobě nemusí být památkami. |
| Kupolový světlík | jeden nebo několik osvětlovacích prvků ze skla nebo z umělého skla pro ploché střechy. |
| Lak | společný pojem pro různé výrobky z oblasti nátěrových materiálu. |
| Lat’ování | jestliže má být na stěnu nebo strop připevněn jiný stavební materiál (např. sádrokartonové desky, dřevěný obklad apod.), připevní se nejprve lat’ování. |
| Lavička (na vytyčení základů) | dříve než se začne s výkopem, musí katastrální úřad nebo úřední geodet vytyčit hraniční čáru novostavby na základě schválených projektů. |
| Lazurový nátěr | nekrycí nátěr, kterým prosvítá podklad. |
| Lehká dělicí příčka | nenosná stěna, která slouží výlučně k rozdělení dvou prostor. |
| Lehká malta | zdicí malta s nízkou objemovou hmotností a dobrými tepelně izolačními vlastnostmi určená pro profesionální zdění s vylehčenými zdicími prvky. |
| Lepené dřevěné vazníky | nosníky složené ze sklížených prken. |
| Les | Přirozený nebo uměle založený porost rostlin, v němž převládají stromy vytvářející při zastoupení dalších rostlin, typických pro dané stanoviště, souvislé zpravidla patrovité porosty. |
| Ležatá stolice | krov s vaznicemi podepřenými šikmými sloupky nebo vzpěrami. |
| Lícová cihla | mrazuvzdorný zdicí prvek, který zůstává neomítnutý, a proto nesmí vykazovat výkvěty. |
| Lícové zdivo | zdicí prvky a spáry jsou viditelné, zdivo tedy není omítnuto nebo obloženo. |
| Limity využití území | Limity využití území omezují, vylučují, případně podmiňují využití a uspořádání území. Vyplývají z právních předpisů, správních rozhodnutí a schválené územně plánovací dokumentace. |
| Linie | je posloupnost úseček, pro jejichž oba koncové body platí, že každý takový bod je počátkem právě jediné jiné navazující úsečky a že existují právě dva koncové body úseček volné, tj. takové, že nenavazují na jinou úsečku – tyto body se nazývají počáteční resp. koncové body linie. Linie se používá pro popis takového reálného objektu, který lze v mapě zobrazit čárovou kresbou. |
| Lodžie | ze tří stran uzavřený, zastřešený a takto před větrem a nežádoucími pohledy chráněný prostor. |
| Louka | Bylinný porost složený převážně z trav s větším nebo menším zastoupením jiných bylin, s vysokou produkcí zelené hmoty, zpravidla zemědělsky využívaný. |
| Madlo | horní část zábradlí, především schodišt’ového. |
| Malta | omítková malta, malta na potěry a zdicí malta. Zdicí malta slouží ke vzájemnému spojení zdicích prvků tak, aby zdivo bylo nosné. |
| Mansardová střecha | rozšiřuje prostor podkrovních místností. Spodní část její střešní plochy má větší sklon než horní část. |
| Mapa | Zmenšený, generalizovaný, konvenční obraz Země, kosmu, kosmických těles a jejich částí převedený do roviny pomocí matematicky definovaných vztahů (kartografických zobrazení) ukazující prostřednictvím metod kartografického znázorňování polohu, stav a vztahy přírodních, sociálně-ekonomických a technických objektů a jevů. |
| Markýza | vyklápěcí stříška na ochranu proti slunečnímu záření nebo dešti, tvořena lehkou tyčovou konstrukcí, potaženou textilií odolnou proti povětrnostním vlivům. |
| Masivní | označení pro hutný, pevný materiál bez dutin, např. plná cihla, masivní dřevo, beton atd. |
| Megalopolis | rozsáhlá oblast souvislého (resp. blízce na sebe navazujícího) osídlení městského typu vzniklá spojením dvou nebo více městských oblastí, v níž žije několik miliónů obyvatel. Typ konurbace. |
| Menší parková úprava | Objekt zeleně s výměrou obvykle do 0,5 ha, ztvárněný zpravidla podle sadovnických zásad, který však nesplňuje některé parametry parku (při objektu, v prolukách). |
| Mentální mapa | Prostorové představy, které lidé mají o hmotném prostředí a které především ovlivňují jejich chování v prostoru. |
| Město | Obec, která má alespoň 3 000 obyvatel, je městem, pokud tak stanoví předseda Poslanecké sněmovny po vyjádření vlády. Ve městě plní funkci zastupitelstva obce zastupitelstvo města a dalšími orgány města jsou rada města, starosta a městský úřad. |
| Město kolonizační | Město založené jednorázově podle plánovitě připravovaného záměru přesídlit obyvatelstvo. Vzniklo z důvodů územní expanze kultivací dříve neosídlených území, popř. v souvislosti s odlehčením přelidněných velkoměst a metropolitních aglomerací. |
| Město lineární | Rozložení funkčních složek města v pásu kolem výkonné dopravní tepny s hromadnou městskou dopravou. |
| Město organické | Pojetí města jako organismu svého druhu, harmonicky spojujícího jednotlivé prvky a články do vyššího specifického celku. |
| Město paralelní | Teoreticky propracovaný námět na odlehčení velkoměstu plánovitým založením nového, rozsáhlého sídelního útvaru s přemístěnými pracovišti a výkonným dopravním spojením se stávajícím městem. |
| Město pásmové | Ideální představa rozložení sídelního útvaru do souběžných funkčních pásem. |
| Město polycentrické | Centrální funkce města jsou soustředěny do dvou nebo více míst, tato se výrazně uplatňují ve hmotové struktuře města i v komunikační soustavě. |
| Město satelitní | Sídlo podstatně rozšiřované nebo nově vybudované pro odlehčení velkoměsta. Přebírá pracovní, obytné i rekreační funkce města a je s ním spojeno výkonnou dopravou. |
| Město zahradní | Teoretické úvahy a praktická aplikace anglické stavby měst, spojené se jménem sociologa E. Howarda a vedoucí k ozdravění sídelní struktury. Výsledky ovlivnily stavbu měst počátkem 20. století v Evropě a Americe, mezi jejich projevy patří a) dezurbanizační proces velkoměst zakládáním nových sídel.útvarů v zájmové sféře jádrového města, b) omezení velikosti nově založených měst s přiblížením bydlišť k pracovištím, c) zakládání předměstí se systémem zeleně a volných ploch, d) jasné funkční a organizační členění nových měst. |
| Městotvorný faktor | Významný faktor (sektor), který podstatně ovlivňuje rozvoj i stagnaci města. Může tak činit určitý sektor samostatně nebo se může jednat o spolupůsobení několika sfér (těžba a výroba v souvislosti s přírodním bohatstvím, obchod v souvislosti s dopravou apod.). |
| Městská část | Městská část je část území statutárních měst a města Prahy. Je vymezena v rámci pravomoci uspořádání vnitřních poměrů ve věcech správy, příslušející těmto městům. Je vyhlášena obecně závaznou vyhláškou z rozhodnutí zastupitelstva města. |
| Městská krajina | Krajina tvořená zástavbou a volnými prostranstvími města, protiklad přírodní krajiny, typ kulturní krajiny |
| Městská památková rezervace | Městské památkové rezervace jsou ucelené části historických měst, jejichž území má homogenní památkovou hodnotu a představují nejvyšší stupeň památkové ochrany. Podmínky ochrany se přitom vztahují i na nemovitosti na území památkové rezervace, které nejsou kulturní mi památkami. |
| Městská památková zóna | Městské památkové zóny jsou ucelené části historických měst, jejichž území má diferencovanou památkovou hodnotu a které představuje památkové hodnoty odpovídající chráněnému urbanistickému souboru. Charakter území zde neurčují jednotlivé památky, ale půdorys, prostorová skladba a panoráma. |
| Městská třída | Dopravně i architektonicky důležitá městská komunikace, která obestavěním nebo doprovodnou zelení organizuje okolní městskou strukturu. |
| Městský sídelní útvar | Sídelní útvar, vyznačující se zpravidla vyšším soustředěným zastavěním a vyšší úrovní občanského a technického vybavení. Za spodní konvenční hranici se pokládá 5000 obyvatel, převážná část je jich zaměstnána v oblasti zahrnující průmysl, služby, dopravu. Městský sídelní útvar poskytuje pracovní příležitosti a služby také obyvatelstvu příslušného spádového území. Městský sídelní útvar nemusí být „městem“. |
| Metropole | Původně sídelní město řeckých kolonistů, později pojem pro hlavní město státu, nyní velké město a velkoměsto s metropolitní oblastí. Centrum pracovních příležitostí, kulturního a politického dění v širokém okruhu osídlení. |
| Mikroregion | Region malého geografického měřítka. V praxi se zpravidla jedná o účelové mikroregiony, sdružení obcí. V ČR jsou často vytvářeny za účelem získání společné podpory pro čerpání prostředků ze státních fondů a z fondů EU. |
| Minerální stavební materiály | samostatná skupina stavebních materiálů, např. cement, vápno, sádra, písek, štěrk, beton aj., na rozdíl od organických (např. dřevo) nebo kovových stavebních materiálů. |
| Minimální sklon střechy | stanovený pro určitou střešní krytinu. Předepisují ho výrobci krytiny, případně směrnice nebo normy pro kladení krytiny, které vydala odborná sdružení. |
| Ministerstvo pro místní rozvoj | Ministerstvo pro místní rozvoj je ústředním orgánem státní správy ve věcech regionální politiky, včetně regionální podpory podnikání, politiky bydlení, rozvoje domovního a bytového fondu a pro věci nájmu bytů a nebytových prostor, územního plánování a stavebního řádu, investiční politiky a cestovního ruchu. Ministerstvo pro místní rozvoj spravuje prostředky určené k zabezpečování politiky bydlení a regionální politiky státu. Ministerstvo pro místní rozvoj koordinuje činnosti ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy při zabezpečování politiky bydlení a regionální politiky státu, včetně koordinace financování těchto činností, pokud tyto prostředky přímo nespravuje. Ministerstvo pro místní rozvoj zabezpečuje informační metodickou pomoc vyšším územním samosprávným celkům, městům, obcím a jejich sdružením. Ministerstvo pro místní rozvoj zajišťuje činnosti spojené s procesem zapojování územních samosprávných celků do evropských regionálních struktur. |
| Ministerstvo životního prostředí | Ministerstvo životního prostředí je orgánem vrchního státního dozoru ve věcech životního prostředí. Ministerstvo životního prostředí je ústředním orgánem státní správy pro vodní a lesní hospodářství (s výjimkou věcí náležejících do působnosti ministerstva zemědělství), pro myslivost a rybářství v národních parcích, pro ochranu ovzduší, pro ochranu přírody a krajiny, pro ochranu zemědělského půdního fondu, pro výkon státní geologické služby, pro ochranu nerostného bohatství, pro ekologický dohled nad těžbou, pro odpadové hospodářství a pro posuzování vlivů činností a jejich důsledků na životní prostředí včetně těch, které přesahují státní hranice. Je rovněž ústředním orgánem státní správy pro státní ekologickou politiku. K zabezpečení řídící a kontrolní činnosti vlády České republiky ministerstvo životního prostředí koordinuje ve věcech životního prostředí postup všech ministerstev a ostatních ústředních orgánů státní správy České republiky. Ministerstvo životního prost ředí zabezpečuje a řídí jednotný informační systém o životním prostředí, včetně plošného monitoringu na celém území ČR, a to i v návaznosti na mezinárodní dohody. Ministerstvo životního prostředí spravuje Fond tvorby a ochrany životního prostředí ČR. Ministerstvu životního prostředí je podřízena Česká inspekce životního prostředí a Český hydrometeorologický ústav. |
| Místní komunikace | Místní komunikace je veřejně přístupná pozemní komunikace, která slouží převážně místní dopravě na území obce (obec je jejím vlastníkem). Místní komunikace může být vystavěna jako rychlostní s vlastnostmi odpovídajícími rychlostní silnici. |
| Mokré prostory | všechny prostory s tekoucí vodou jsou označovány jako mokré např.koupelna, kuchyň, toaleta |
| Montovaný dům | typizovaný, prefabrikovaný dům. Montáž hotových stavebních dílců. Základy nebo suterén jsou zhotovovány konvenčním způsobem. |
| Mramor | přírodní kámen, který vznikl z vápence hluboko v zemi za velkého tlaku a vysoké teploty. |
| Náhrada za omezení vlastnického práva (kompenzace) | Náhradu za omezení vlastnického práva lze poskytnout v důsledku vyhlášení územního nařízení a způsob poskytnutí této náhrady, obdobně jako u náhrady za omezení vlastnického práva schválenou územně plánovací dokumentací. Lze ji řešit finančně event. směnou pozemku. Nutno se řídit zákonem č. 151/1997 Sb. |
| Náhrada za stavby, pozemky a porosty | Vyvlastnění se uskutečňuje za náhradu. Náhrada se poskytuje v penězích, pokud zvláštní zákon nepřipouští jiný způsob náhrady. Náhradu za vyvlastnění, způsob náhrady, kdo a komu náhradu poskytuje, případně maximální výšku náhrady, ustanovuje všeobecně závazný předpis. Pokud v průběhu vyvlastňovacího řízení nedojde mezi dosavadním vlastníkem a těmi, kterým na vyvlastňovaném pozemku nebo stavbě váznou práva zanikající vyvlastněním, k dohodě o rozdělení náhrady, složí navrhovatel náhradu u soudu, v jehož obvodu pozemek nebo stavba leží. Soud rozhodne o uspokojení těchto nároků, zejména s přihlédnutím k tomu, aby nebylo ohroženo zabezpečení nároků záložních věřitelů. |
| Náhradní pozemek | Náhradní pozemek má adekvátní vlastnosti a hodnotu jako pozemek původní. |
| Národní kulturní památka | Památka, která tvoří nejvýznamnější součást kulturního bohatství národa. |
| Národní parky | Rozsáhlá území, jedinečná v národním či mezinárodním měřítku, jejichž značnou část zaujímají přirozené nebo lidskou činností málo ovlivněné ekosystémy, v nichž rostliny, živočichové a neživá příroda mají mimořádný vědecký a výchovný význam, lze vyhlásit za národní parky. |
| Národní přírodní památka | Přírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický útvar, naleziště nerostů nebo vzácných či ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů, s národním nebo mezinárodním ekologickým, vědeckým či estetickým významem, a to i takový, který vedle přírody formoval svou činností člověk, může orgán ochrany přírody vyhlásit za národní přírodní památku; stanoví přitom také její bližší ochranné podmínky. |
| Národní přírodní rezervace | Menší území mimořádných přírodních hodnot, kde jsou na přirozený reliéf s typickou geologickou stavbou vázány ekosystémy významné a jedinečné v národním či mezinárodním měřítku, může orgán ochrany přírody vyhlásit za národní přírodní rezervace; stanoví přitom také jejich bližší ochranné podmínky. |
| Nároží | když se setkají dvě střešní plochy se stejným sklonem (např. u valbové střechy), vznikne linie, která probíhá od okapu až po hřeben. Šikmé průsečnice střešních ploch. |
| Navazující územně plánovací dokumentace | Je územní plán obce a regulační plán vůči územnímu plánu velkého územního celku a regulační plán vůči územnímu plánu obce. |
| Návrh | není stavebním plánem v pravém smyslu, ale základním konceptem, který obsahuje především půdorys. Návrh je tím lepší, čím přesněji je nakreslen. |
| Návrh územně plánovací dokumentace | Návrh územně plánovací dokumentace se zpracovává po schválení souborného stanoviska (nebo po schválení zadání, splňujícího funkce soubor. stanoviska – v případě urbanistické studie zpracovávané a projednané dle § 21 stav. zákona). |
| Nezastavitelné území | Nezastavitelné území je takové území, ve kterém nebudou povolovány změny jeho využívání, nová výstavba nebo jiná opatření trvalého charakteru, s výjimkou změn ve využívání území a staveb, nezbytných pro zachování hodnot tohoto území a jeho dosavadní ho charakteru. Jedná se zejména o případy pro zemědělské využití, lesnictví, ochranu přírody, cestovní ruch, pro vybudování nezbytné infrastruktury ve veřejném zájmu, vymezené zákonem nebo zákonem stanoveným způsobem. Nezastavitelné území je ta část území, která nebyla v územně plánovacích podkladech vyznačena jako území zastavěné a v územně plánovací dokumentaci jako území zastavitelné. |
| Niky pro otopná tělesa | otopná tělesa jsou nejčastěji umisťována do nik pod okny, aby zabírala co nejméně místa. |
| Nízkoenergetický dům | je-li použito vytápění s nízkou spotřebou energie a obnovitelná energie. Využívají pasivní sluneční energii a optimální tepelnou izolaci tak, že se spotřebuje pouze čtvrtina energie. |
| Nosná konstrukce střechy | konstrukce, která nese hmotnost střešního pláště i zatížení střechy Střešní plášť – venkovní plocha střechy. |
| Nosné stěny | deskovité stavební dílce, většinou namáhané na tlak, které přebírají svislé zatížení, např. zatížení stropů, i vodorovné zatížení, např. zatížení větrem. |
| Nosníky, trámy | nosné stavební prvky, které přebírají např. zatížení stropu. V železobetonových konstrukcích se nazývají průvlaky, v ocelových konstrukcích nosníky. |
| Nová výstavba | Výstavba nových budov a nové technické a dopravní infrastruktury. |
| Obchodní zařízení místního významu | Maloobchodní plochy zpravidla v docházkové vzdálenosti obyvatel. Soustřeďuje do 15 000 m2 prodejní plochy. |
| Obchodní zařízení obvodního významu | Kapacitní soustředění maloobchodních ploch zpravidla v těžišti pohybu obyvatel a v dosahu hromadné dopravy (dojížďka os. vozů 10 minut). Soustřeďuje do 15 000 – 40 000 m2 prodejní plochy. |
| Obchodní zařízení regionálního významu | Velkoplošné, velkokapacitní soustředění maloobchodních ploch a ploch doplňkových u kapacitní městské komunikace ve vnějším městském pásmu. Slouží obyvatelům města i přilehlým obcím regionu (dojížďka 20 minut). Soustřeďuje nad 40 000 m2 prodejní plochy. |
| Obec | Obec je základním územním samosprávným společenstvím občanů; tvoří územní celek, který je vymezen hranicí území obce. Obec pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů; při plnění svých úkolů chrání též veřejný zájem vyjádřený v zákonech a jiných právních předpisech. |
| Objem prostoru | nejužívanějšími jednotkami jsou metr kubický = m3 (1 m x 1 m x 1 m), decimetr kubický nebo litr = dm3 (1 dm x 1 dm x 1 dm), centimetr kubický = cm3 (1 cm x 1 cm x 1 cm). |
| Objemová hmotnost | hmotnost materiálu včetně pórů, mezer apod. v kg/m3. Objemová hmotnost je stanovována pro vyschlé stavební materiály. |
| Oblast cestovního ruchu | Územní celek převážně stejných (homogenních) přírodních podmínek, vlastností a předpokladů pro rozvoj cestovního ruchu a rekreace. |
| Obnovitelné zdroje | Zdroje energie nebo surovin pro člověka, které se částečně nebo úplně obnovují v přirozeném nebo antropogenně ovlivňovaném koloběhu látek a energií (např. energie větru, slunce, přílivu a odlivu, energie biomasy). |
| Obytná čtvrť, obytný obvod | Obytný celek vyšší kategorie o cca 15 000 – 30 000 obyvatel. Obsahuje v rámci čtvrťového nebo obvodového centra vyšší občanské vybavení. Toto centrum již není dosažitelné pouze pěšky, motorovou dopravu nelze řešit výhradně po obvodě, čtvrtí nebo obvodem procházejí základní komunikace. U velkých sídel bývá užíván termín obytný městský sektor. Zde se již jedná o polyfunkční část města s převážnou funkcí obytnou, doplněnou vyšší celoměstskou vybaveností i pracovními příležitostmi. |
| Obytná plocha | plocha vypočítaná z rozměrů hrubé stavby, započítatelná podlahová plocha jednotlivých místností, které slouží výhradně k bydlení. |
| Obytná skupina | Nejnižší – v podstatě nesoběstačný – funkční celek v rámci obytné zóny, mající velikost cca 300 – 3000 obyvatel. Význam zřejmě ztrácí pojem „obytný okrsek“, jímž byl dříve samostatně sledovaný funkční celek v rámci obytné zóny o velikosti cca 3500 – 6000 obyvatel. |
| Obytný soubor | Cílevědomě navržená, komplexně vybavená, ucelená část obytné zóny. |
| Ocel | hutnicky upravené pružné železo, nerezaví tak rychle a vyrábí se z ní velká část stavebních produktů. |
| Ochrana krajinného rázu | Krajinný ráz představuje přírodní, kulturní a historickou charakteristiku určitého místa či oblasti. Jeho ochrana zakotvená v Zákoně o ochraně přírody a krajiny spočívá v bránění před činnostmi snižujícími jeho estetickou a přírodní hodnotu. Umísťování a povolování staveb je možné jen s ohledem na zachování zájmů ochrany přírody, kulturních dominant krajiny a jejího harmonického měřítka. K ochraně krajinného rázu s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami, který není součástí zvláště chráněných území, může orgán ochrany přírody zřídit přírodní park. |
| Ochrana památek | Ochrana památek zahrnuje komplexní péči o zachování kulturně historických hodnot, jejich udržení v dobrém stavu a jejich ochranu před ohrožením, poškozením nebo znehodnocením. Dále je v ochraně památek obsažena i povinnost užívání památek pouze takovým způsobem, který odpovídá jejich kulturnímu významu, památkové hodnot ě a technickému stavu. |
| Ochrana přírody a krajiny | Soubor hledisek přispívajících k udržení a obnovení přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás i k šetrnému hospodaření s přírodními zdroji. Ochranou se rozumí vymezená péče státu a fyzických i právnických osob o volně žijící živočichy, planě rostoucí rostliny a jejich společenstva, o nerosty, horniny, paleontologické nálezy, geologické celky, ekosystémy a krajinné celky, jakož i péče o vzhled a přístupnost krajiny. |
| Ochrana proti blesku | doporučuje se u domů v exponované poloze nebo u stavebních prvků, které jsou zvláště vystaveny zásahu blesku (vysoké komíny, masivní kovová balkonová zábradlí apod.). Uzemnění lze realizovat prstencovým vedením kolem domu nebo hloubkovým zemničem. |
| Ochrana veřejných zájmů v území | Ochrana veřejných zájmů v území je hájení zájmů společnosti na takovém uspořádání území a na takových změnách v jeho využití, které slouží k naplňování cílů trvale udržitelného rozvoje. |
| Ochrana zemědělského půdního fondu | Ochrana zemědělského půdního fondu (ZPF) je upravena zákonem, který stanoví základní zásady ochrany při územně plánovací činnosti, při zpracování návrhů na stanovení dobývacích prostorů, při zpracování zadání staveb, při stavební, těžební a průmyslové činnosti a při geologickém a hydrogeologickém průzkumu. Stanoví také podmínky pro odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu a působnost orgánů ochrany ZPF. Hlavní zásadou ochrany ZPF je, že pro nezemědělské účely je nutno použít především nezemědělskou půdu, nezastavěné a nedostatečně využité pozemky v současně zastavěném území obce nebo na nezastavěných plochách pozemků staveb mimo toto území, stavební proluky a plochy získané zbořením přežilých budov a zařízení. Jednotlivé půdy jsou zařazeny do tříd ochrany ZPF podle příslušnosti ke kódu bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ). V zásadě platí, že první třídu lze ze ZPF odejmout jen výjimečně a druhou podmínečně. Další pokyn upravuje výši odvodů za zábor ZPF, která rovněž vychází z příslušného kódu BPEJ. Orgány ochrany ZPF jsou podle povahy záměru pověřené obecní úřady, okresní úřady, správy národních parků a ministerstvo životního prostředí… |
| Ochranná pásma | Ochranná pásma jsou území daná zákonem nebo vyhlašovaná územním rozhodnutím, ve kterých se zakazují nebo omezují určité činnosti z důvodů ochrany zájmů společnosti, zejména z hlediska ochrany ovzduší, zájmových území ochrany přírody, ložisek nerostů a báňských staveb, provozu průmyslových a zemědělských podniků, dopravních staveb a inženýrských sítí, vodních toků a zdrojů povrchových a podzemních vod určených pro zásobování pitnou vodou ap. |
| Ochranná pásma zvláště chráněných území | Je-li třeba zabezpečit zvláště chráněná území před rušivými vlivy z okolí, může být pro ně vyhlášeno ochranné pásmo, ve kterém lze vymezit činnosti a zásahy, které jsou vázány na předchozí souhlas orgánu ochrany přírody. Ochranné pásmo vyhlašuje orgán, který zvláště chráněné území vyhlásil, a to stejným způsobem. Pokud se ochranné pásmo národní přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní rezervace nebo přírodní památky nevyhlásí, je jím území do vzdálenosti 50 m od hranic zvláště chráněného území. |
| Ochranné pásmo | Území, v němž se stanoví zvláštní podmínky, jichž je nutno dbát při pořizování územně plánovací dokumentace a dalších dokumentací. Lze zde omezit nebo zakázat určitou činnost, nařídit úpravu stavby či prostoru, pozemku atd. Chráněna může být činnost, zdroj nebo hodnota před negativními vlivy okolí nebo naopak okolí před důsledky činnosti provozované na určitém zdrojovém území. Ochranné pásmo může být vyhlášeno též okolo kulturní památky, souboru či památkové rezervace. Rozhodnutí o ochranném pásmu vydává stavební úřad. Obec, je-li stavebním úřadem, může dle § 133 SZ vyhlásit obecně závazným předpisem stavební uzávěru nebo chráněné území. |
| Ochranné pásmo památky | Vyžaduje-li to ochrana nemovité kulturní památky nebo jejího prost ředí, vymezí okresní úřad po vyjádření krajské organizace státní památkové péče ochranné pásmo. Okresní úřad po dohodě s dotčenými orgány státní správy může v ochranném pásmu omezit nebo zakázat určitou činnost nebo učinit jiná vhodná opatření. Je-li nezbytné k vytvoření ochranného pásma získat některé pozemky nebo stavby, popřípadě provést jejich odstranění a nedojde-li k dohodě s vlastníkem, lze pozemky a stavby vyvlastnit. Lze také nařídit nezbytné úpravy stavby, jiného zařízení nebo pozemku. |
| Ochranný profil na odvod dešťové vody | profil na odvádění vody zabudovaný ve spodní drážce okenního rámu. |
| Odevzdávání tepla | z otopných zařízení se uskutečňuje sáláním a konvekcí. |
| Odpadní potrubí | odvádí odpadní vodu z domu do dešťové stoky a kanalizace. |
| Odstupy budov, vzdálenosti staveb | ve stavebním řádu a stavebním zákoně jsou předepsány minimální vzdálenosti budov a mezi budovami. Vzdálenosti jsou stanoveny v územním, zastavovacím plánu. |
| Odvětrávání | označení pro větrání předsazených obložení na rozdíl od uzavřených vzduchových vrstev. Vzduch musí přirozeně proudit zdola nahoru mezi obložením a stěnou, resp. střechou. |
| Odvětvový generel | Odvětvové generely pořizují příslušné odvětvové orgány nebo organizace jako koncepční dokumenty rozvoje odvětví nebo činnosti v rámci odvětví. Odvětvové generely se využívají při zpracování územně plánovací dokumentace a nenahrazují je územní generely. |
| Okap | spodní hrana šikmé střechy, která probíhá rovnoběžně s hřebenem střechy. |
| Okapnice | na oknech a dveřích, které jsou bez ochrany vystaveny dešti, by měla být namontována okapnice, odvádějící dešťovou vodu. |
| Okapové tašky | speciálně tvarované střešní tašky, které odvádějí dešťovou vodu ze střechy do žlabu. |
| Okenní rám | vsazený rám z kovu, dřeva nebo betonu, který se zabuduje během hrubé stavby do okenních otvorů a po dokončení hrubých prací a omítek slouží k osazení okna. |
| Okenní římsa | k oknu patří vnější a vnitřní římsa, parapet (parapetní deska). |
| Okna | umožňují přístup světla a vzduchu do místností. Stavební řád stanovuje, jak velkou plochu oken objekt potřebuje. Nejčastěji má okenní plocha tvořit desetinu půdorysné plochy místnosti. |
| Osídlení | Soubor všech sídelních útvarů, základních výrobních a nevýrobních fondů a veškerého obyvatelstva v daném území, zahrnující i vztahy mezi jednotlivými sídelními útvary ve sféře výroby, obsluhy, bydlení a rekreace i vztahy mezi těmito sférami. |
| Ostění | označení vnitřní plochy otvorů ve zdi, nik nebo oblouků, např. dveřní ostění, okenní ostění. |
| Otopná tělesa | společný pojem pro všechny druhy výměníků tepla, prvků, které odevzdávají teplo z teplonosných médií do vnitřního prostoru objektu. |
| Pačok | bílý nátěr z vápenné barvy nebo směsi vápenné barvy, bílého cementu či jiných vodnatých nátěrových materiálů na neomítnuté zdivo. |
| Paleontologický nález | Paleontologický nález je věc, která je významným dokladem nebo pozůstatkem života v geologické minulosti a jeho vývoje do sou časnosti. |
| Palisády | kruhové nebo hranaté sloupy, jimiž se např. na svažitých pozemcích vytvoří opěra pro násyp, a tak lze získat rovný terén pro zahradu. |
| Palubky | Jsou to masivní dřevěná prkna, která musí být suchá, aby se po uložení nedeformovala či nesmršťovala. |
| Památka zapsaná v seznamu UNESCO | Památka zapsaná do Seznamu světového dědictví. |
| Památkové rezervace | Území, jejichž charakter a prostředí určuje soubor nemovitých kulturních památek, popřípadě archeologických nálezů, a která vláda České republiky nařízením prohlásí jako celek za památkovou rezervaci spolu se stanovením podmínek pro zabezpečení jejich ochrany. Tyto podmínky se mohou v potřebném rozsahu vztahovat i na nemovitosti na území památkové rezervace, které nejsou kulturními památkami. |
| Památkové zóny | Území sídelního útvaru nebo jeho části s menším podílem kulturních památek, historická prostředí nebo části krajinného celku, které vykazují významné kulturní hodnoty, a které proto ministerstvo kultury po projednání s orgány kraje prohlásí za památkovou zónu spolu se stanovení m podmínek jejich ochrany. |
| Památná místa | Nemovité věci a jejich soubory (včetně kombinovaných děl člověka a přírody) jež jsou dokladem dějin hmotného i duchovního života lidí v obcích a v krajině jako nositelé hodnot historických, uměleckých, sociálních a technických místního významu. |
| Památný strom | Mimořádně významný strom, skupina stromů nebo stromořadí, které jsou rozhodnutím orgánu ochrany přírody vyhlášeny za památné. |
| Parapet | část zdiva nebo zábradlí mezi podlahou a horní hranou parapetní desky. Výška parapetu je 90 (110) cm. |
| Parcela | Parcela je obraz pozemku, který je geometricky a polohově určen, zobrazen svislým průmětem hranic v katastrální mapě a označen parcelním číslem. |
| Parcelace | Dělení pozemku zpravidla pro účely stavební nebo pro jiné účelové využití. |
| Park | Objekt zeleně, ztvárněný do charakteristického kompozičního celku o výměře nad 0,5 ha a minimální šířce 25 m (historický, městský, lázeňský). |
| Parotěsná zábrana | těsnicí vrstva, která zabraňuje průniku vlhkostí do stavebních prvků. Vždy musí být aplikována na teplou stranu, tj. z vnitřní strany stavebního prvku (z místnosti). |
| Parter města | Přízemní část města, obvykle do výše druhého podlaží, kterou člověk nejvíce vnímá a v níž se dostává do bezprostředního styku s městem jako uživatel nebo vnímatel. Zahrnuje povrch terénu, první až druhé podlaží budov, uli ční mobiliář, zeleň atd. Jedná se o zorné pole chodce a místo jeho kontaktu s lidmi i objekty. |
| Pásky | šikmé prvky, které vyztužují konstrukci střechy v podélném směru. Zamezují, aby se vazba zastřešení nesklopila při vodorovném zatížení ve směru hřebene střechy. |
| Pergola | lehká otevřená zahradní konstrukce, zpravidla jako opora pro popínavé rostliny. Většinou zhotovena ze dřeva. |
| Pigmenty | v rozpouštědle anebo pojivu nerozpustné organické či anorganické barvivo. |
| Plán využití ploch | Základní část územního plánu, ve které se závazně stanoví funkční využití ploch pro celé území obce. |
| Plánovací smlouva | Plánovací smlouva řeší spoluúčast na úpravách nebo na vybudování veřejností užívané infrastruktury (technické, dopravní, sociální, vzdělávací apod.), umožňující nebo podmiňující realizaci a užívání navrhovaných staveb a změn v dotčeném území způsobem, který by nezhoršoval jeho dosavadní stav. |
| Plánovací souhlas | Plánovací souhlas je povinný podklad obce k územnímu řízení v případech, kdy pro dané území není schválen územní plán a je navrhována změna v nezastavitelném území nebo je navrhován takový záměr v zastavitelném území, který vyžaduje posouzení vlivu na životní prostředí. |
| Plány péče o vybraná zvláště chráněná území | Vývoj přírodních poměrů v národních přírodních rezervacích, přírodních rezervacích, případně v národních přírodních památkách a přírodních památkách a jejich ochranných pásmech se usměrňuje na základě plánů péče. Tyto plány obsahují pokyny pro regulaci přirozeného vývoje a lidských činností, zejména pro provádění praktických zásahů v příslušných zvláště chráněných částech přírody. |
| Platnost územního rozhodnutí | Územní rozhodnutí platí tři roky ode dne, kdy nabylo právní moci. Nepozbývá platnost, jestliže byla v této lhůtě podána žádost o vydání stavebního povolení nebo rozhodnutí, které plní obdobnou funkci. To neplatí, jestliže žádost o toto rozhodnutí byla zamítnuta, nebo jestliže bylo řízení zastaveno pro nedostatek součinnosti žadatele anebo proto, že vzal svou žádost zpět. Platnost územního rozhodnutí může být na žádost podanou nejpozději posledního dne platnosti územního rozhodnutí prodloužena, a to nejvýše o jeden rok. |
| Plocha | je prostor ohraničený uzavřenou linií – tj. linií, ve které žádný z koncových bod ů jejích úseček není volný – a je určený právě jedním definičním bodem. Ohraničující linie (polygon) je tvořena z prvků jedné třídy, skupiny nebo podskupiny. |
| Plocha monofunkční | Plocha určená pro stanovenou funkci, která vylučuje využití pro jiný typ funkcí s výjimkou tzv. funkcí doplňkových a výjimečně přípustných. |
| Plochá střecha | na rozdíl od šikmé střechy se plochá střecha dá zbudovat nad jakýmkoliv půdorysem. K odvedení srážkové vody postačuje sklon přibližně 3 %. |
| Plynovod | Rozvodné zařízení sloužící k dopravě plynu od předávacího místa výroby, těžby nebo uskladnění až k regulační stanici nebo plynovodní přípojce. |
| Podesta | zvýšená podlahová plocha. Podesta je též vodorovná plošina v místě změny směru schodiště. |
| Podkroví | ze stavebněprávního hlediska jde o každé podlaží nad nejvyšším plným podlažím, mající plochu, která se rovná ploše pod ním ležícího podlaží. Rovněž se jedná o přístupný prostor nad nadzemním podlažím, vymezený konstrukcí krovu a dalšími stavebními konstrukcemi, určený k účelovému využití. |
| Podlahová krytina | pojem zahrnuje všechno, co se položí nebo nalepí na podklad. Jsou známy různé druhy podlahových krytin: korek, linoleum, PVC, koberec, atd. |
| Podlahová lišta | zakrývá spáru mezi podlahovou krytinou a stěnou. |
| Podlahová vpust | ve sklepních prostorách nebo v koupelnách je voda odváděna podlahovou vpustí přímo do kanalizačního systému. Osvědčené hlavně v bezbariérových bytech. |
| Podlahová vyrovnávací hmota | nanáší se k vyrovnání podkladové vrstvy, která má rýhy, malé prohlubeninky nebo je nerovná. |
| Podlahové topení | způsob vytápění, při němž se netopí otopným tělesem, ale podlahou. Akumulátorem tepla je vrstva, v níž je uložen stočený topný kabel, trubky. |
| Podlaží nadzemní, podzemní | Podzemní podlaží, má úroveň podlahy nebo její větší části níže než 0,8 m pod nejvyšším bodem přilehlého terénu v pásmu širokém 3 m po obvodu stavby. Nadzemní podlaží je každé podlaží, které nemůžeme pokládat za podzemní. Počet nadzemních podlaží se počítá se po hlavní římsu, tj. nezahrnuje podkroví. |
| Podlažnost | Podlažnost lze mj. definovat také ve formě indexu, a to jako podíl hrubé podlažní plochy ku zastavěné ploše. Hovoříme-li o zástavbě čítající několik objektů, získáme „průměrnou podlažnost“. |
| Pohled | nárys fasády na stavebních výkresech. Nejčastěji se označuje podle orientace ke světovým stranám, např. východní pohled, jihozápadní pohled. |
| Pohledová hrana | Horizontální, v pohledech souvisle působící soubor hmot, zeleně nebo jiných přírodních prvků. |
| Pohledové stanoviště, pohledová linie | Bod nebo trasa, z nichž existují významné pohledy na dané území. |
| Pohledový horizont | Pohledové horizonty uzavírají jednotlivé panoramatické pohledy, jsou vztaženy k jednotlivým pohledovým stanovištím. |
| Pohyblivé vnitřní stěny | nenosné stěny, které lze horizontálně nebo vertikálně posouvat. např. posuvné nebo skládací stěny. |
| Pojistková skříň | jsou v ní jištěny jednotlivé elektrické okruhy automatickými pojistkami. |
| Politika územního rozvoje | Nástroj plánování na celostátní úrovni, zaměřený na koncepční otázky využívání území a požadavky jeho změn v dlouhodobém výhledu. |
| Polyfunkčnost, monofunkčnost | V urbanismu je polyfunkční objekt, zóna nebo území zahrnující více různých funkcí. V obecné rovině se může jednat i např. o věc, zařízení apod., které lze pro více funkcí použít. Opakem uvedeného je monofunkčnost. |
| Pořizování územně plánovací dokumentace | O pořízení ÚPD rozhoduje ten orgán, který je příslušný k jejímu schválení. Obec pořizuje pro své území územní plán obce, regulační plány a územně plánovací podklady. Ministerstvo pro místní rozvoj pořizuje územní plány velkých územních celků. Pořizování zahrnuje vypracování, projednání a schválení zadání, zpracování konceptu řešení, projednání konceptu řešení, vypracování souborného stanoviska, zpracování návrhu a projednání návrhu ÚPD. Náklady spojené s po řízením ÚPD hradí orgán územního plánování, který ji pořizuje. Orgán územního plánování může požadovat částečnou, nebo úplnou úhradu nákladů za pořízení ÚPD od právnických nebo fyzických osob, podnikající ch podle zvláštních předpisů, jejichž výhradní potřebou bylo pořízení ÚPD vyvoláno. |
| Porobetonové tvárnice | patří do skupiny lehkých betonových tvárnic, jsou vyrobeny z cementu, křemičitého písku, vody a plynotvorné přísady. Pórobetonové tvárnice nejsou vypalovány, ale tvrdnou působením páry. |
| Posouzení EIA | hodnocení vlivu na živ. Prostředí. Provádí se pro zákonem stanovené investičních záměry (tj. ty, které mohou významně ovlivnit životní prostředí). Dokumentace EIA zkoumá projekt z hledisek vlivu na ekosystémy, vlivu na antropogenní systémy, vlivu na obyvatelstvo, velkoplošných zásahů do krajiny. |
| Potěr | nanáší se na nosný podklad, např. na betonový strop. Mezi potěr a podklad je možno vkládat izolační nebo separační vrstvu. |
| Povolování staveb | Stavby, jejich změny a udržovací práce se mohou uskutečňovat jen podle stavebního povolení nebo na základě ohlášení stavebnímu úřadu. Stavební povolení se vyžaduje, pokud zákon nebo prováděcí předpisy nestanoví jinak, při stavbách každého druhu bez ohledu na jejich stavebně technické provedení, účel a dobu trvání. Stavební povolení se vyžaduje u změn stávajících staveb. Ohlášení stavebnímu úřadu postačí u drobných staveb a u stavebních úprav, kterými se nemění vzhled stavby, nezasahuje se do nosných konstrukcí stavby, nemění se způsob užívání stavby. |
| Pozdržení splátky | aby byla jistota, že řemeslné práce budou řádně vykonány a že bude dodržen termín, může stavebník dohodnout zadržení splátky ve výšce až 5 % čisté dohodnuté sumy. |
| Pozednice | hranol ukončující obvodovou stěnu domu. |
| Pozemek | každá zaměřená a do pozemkové knihy zapsaná plocha parcely je pozemek. Je-li z větší plochy s jediným pozemkovým číslem vykoupena část, bude označena jako parcela. Pozemek – přesně vymezená část zemského povrchu (tj. souše), popř. část území, která je předmětem určitých právních vztahů. Pozemek je podle občanského zákoníku nemovitostí. Pro jednotlivé druhy kultur se do katastru nemovitostí zapisují charakteristiky, blíže určující druh pozemku. |
| Pozemková kniha | veřejný soupis, v němž jsou zaneseny všechny pozemky |
| Pozemková mapa | jsou v ní. např. posuvné nebo skládací zakresleny všechny parcely se stěny. svými čísly. |
| Pozemkové úpravy | Pozemkové úpravy jsou změny v uspořádání pozemků v určitém území, provedené za účelem vytvoření půdně ucelených hospodářských jednotek podle potřeb jednotlivých vlastníků půdy a s jejich souhlasem a podle celospolečenských požadavků na tvorbu krajiny, životního prostředí a na investiční výstavbu. Pozemkovými úpravami se uspořádávají vlastnická práva k pozemkům a s nimi související věcná břemena, pozemky se jimi prostorově a funkčně upravují, scelují nebo dělí a zabezpečuje se jimi přístupnost pozemků a vyrovnání jejich hranic. Současně se jimi vytvářejí podmínky k racionálnímu hospodaření, k ochraně a zúrodnění půdního fondu, zvelebení krajiny a zvýšení její ekologické stability. O provedení pozemkových úprav a souvisejících úkonech rozhoduje okresní pozemkový ú řad za podmínek stanovených zákonem. Schválený návrh pozemkových úprav je závazným podkladem pro územně plánovací dokumentaci. |
| Pracovní spáry | větší a složité stavební díly z betonu nemohou být zhotoveny v jedné pracovní fázi. Přerušením betonování vznikají pracovní spáry. |
| Práh | spodní ohraničení mezi dveřmi a podlahou. |
| Práva sousedů | kdo staví a má sousedy, musí brát ohledy na jejich práva. Stanovení těchto práv je zahrnuto ve stavebním zákoně. |
| Přechodně chráněné plochy | Území s dočasným nebo nepředvídaným výskytem významných rostlinných nebo živočišných druhů, nerostů nebo paleontologických nálezů může orgán ochrany přírody svým rozhodnutím vyhlásit za přechodně chráněnou plochu. |
| Předkupní právo | Předkupní právo přísluší tomu, komu musí být věc podle smlouvy nebo podle zákona nabídnuta ke koupi, kdyby ji povinná fyzická či právnická osoba hodlala prodat, popřípadě, bylo-li to dohodnuto, i jinak zcizit, např. darovat. Předkupní právo může být sjednáno ve smlouvě kupní, ale i ve smlouvě směnné, na kterou se přiměřeně použije ustanovení o smlouvě kupní. Předkup právo zavazuje pouze toho, kdo slíbil nabídnout věc ke koupi, ale může být sjednáno i jako věcné právo, takže pak zavazuje i právní nástupce povinné osoby. Toto právo je nepřevoditelné na jinou osobu a nepřechází ani na dědice oprávněné osoby. |
| Předměstí | Území, které s městem přímo souvisí a tvoří funkční součást jeho organismu, je však od něho odděleno hranicemi historickými, administrativními atd. Nejčastěji na počátku 19. století vznikají po obvodu historicky vymezeného města území, charakterizovaná mísením průmyslu, dopravy a bydlení. Uplatňuje se v nich často volnější, neorganizovaná struktura zástavby. |
| Předsazená fasáda | před nosnou vnější stěnu předsazená fasáda jako obložení. Předsazená fasáda má pouze estetický účel a funkci ochrany před povětrnostními vlivy. |
| Překlad | horní vodorovné konstrukční ohraničení otvoru ve stěně (okenní překlad, dveřní překlad). |
| Přesah střechy | část střechy, která přečnívá před vnější zdi |
| Převzetí hrubé stavby | hrubou stavbu musí převzít stavební úřad. Na místě je zkontrolováno, zda se stavba shoduje s předloženým projektem a návrhem. |
| Převzetí stavby (kolaudace) | úřední potvrzení, že objekt nemá z hlediska stavebního zákona a stavební techniky žádné nedostatky, a je tedy připraven k užívání. |
| Příčné větrání | vzniká, když otvory pro přívod a odvod vzduchu leží na opačných stranách. |
| Přímé větrání | přirozené větrání, které nastává při úplném otevření okna. |
| Příměstská zóna | Též „zájmová oblast města“. Území vně městského obvodu, které má silné vazby s městem a o které město projevuje eminentní zájem. Užší příměstská zóna je charakteristická typem příměstského osídlení, jsou do ní i vysunuty některé městské funkce. Širší příměstská zóna je využita pro speciální zemědělskou výrobu, těžbu stavebních hmot atd., tvoří však často též rekreační zázemí města, obsahuje zdroje pitné vody apod. |
| Přípravné práce | Přípravné práce pro vznik územně plánovací dokumentace zahrnují: a) vymezení řešeného území v mapových podkladech, b) shromáždění dostupných podkladů a informací o stavu území, c) vyhodnocení uvedených podkladů a informací. |
| Přípustnost staveb | Umístění stavby do dané regulované plochy může být : přípustné (tj. bez omezení, ovšem za podmínek determinace příslušnou právní úpravou), podmíněně přípustné (pokud jsou kromě podmínek daných právní úpravou splněny i další podmínky uvedené v regulativu) výjimečně přípustné (pokud se výslovně v regulativu uvedený předpoklad výjimečnosti nedostává do rozporu s právní úpravou a neexistuje vhodnější alternativní řešení) anebo nepřípustné (tj. neproveditelné přinejmenším v době platnosti dané územně-plánovací dokumentace). |
| Přírodní hodnoty území | Jde o takové nesporné kvality, které byly v daném území vytvořeny bez působení člověka. |
| Přírodní památka | Přírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický útvar, naleziště vzácných nerostů nebo ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů, s regionálním ekologickým, vědeckým či estetickým významem, a to i takový, který vedle přírody formoval svou činností člověk, může orgán ochrany přírody vyhlásit za přírodní památku; stanoví přitom také její bližší ochranné podmínky. |
| Přírodní park | Přírodní park je rozsáhlejší území, zpravidla nad 1000 ha, s významnými soustředěnými estetickými hodnotami, které sice nespadá do kategorie zvláště chráněných území jmenovitě uvedených v zákoně o ochraně přírody a krajiny, avšak může být zřízeno jako přírodní park orgánem ochrany přírody (nejčastěji referátem životního prostředí okresního úřadu) obecně závazným předpisem, v němž může být stanoveno omezení takového využití území, které by znamenalo zni čení, poškození nebo rušení stavu tohoto území. |
| Přírodní podmínky | Soubor faktorů, kterými je charakterizována lokalita nebo stanoviště (klima, geologické, pedologické a hydrologické poměry, reliéf terénu apod.). |
| Přírodní rezervace | Menší území soustředěných přírodních hodnot se zastoupením ekosystém ů typických a významných pro příslušnou geografickou oblast může orgán ochrany přírody vyhlásit za přírodní rezervace; stanoví přitom také jejich bližší ochranné podmínky. |
| Přírodní sklep | pravý přírodní sklep má stěny z pálených cihel a podlahu z udusané zeminy. V takovém prostoru je stálá teplota a vlhkost vzduchu. |
| Přírodní zdroj | Přírodní zdroj je část živé a neživé přírody, kterou člověk využívá nebo může využívat k uspokojování svých potřeb. |
| Přísady | materiál (směs písku a štěrku) rozličné zrnitosti, který se přidává do betonu |
| Přístřešek | zastřešení domovních dveří nebo místa vstupu do domu. |
| Přivaděč místní | Úsek silniční komunikace od poslední křižovatky v síti místních komunikací po zaústění do dálnice, do silnice pro motorová vozidla, do autodráhové nebo jiné nadřazené komunikace. Je vyhrazen pro vozidla, mající přístup na nadřazenou komunikaci. |
| Problémový výkres | Průzkumy a rozbory obsahují problémový výkres, který souhrnně znázorňuje hlavní střety zájmů v řešeném území a nejdůležitější problémy, jež má řešit ÚPD. |
| Prodejní plocha | Hrubá podlažní plocha maloobchodního zařízení, kde při prodeji zboží dochází ke kontaktu se zákazníkem (nikoli tedy sklady, komunikace, související administrativní plochy ani nezbytná příslušenství). |
| Program obnovy vesnice – Program obnovy venkova | Program obnovy venkova navazující na dřívější Program obnovy vesnice je ucelený koncepční dokument, jehož záměrem je reálná obnova vesnice a venkovského prostoru. Vytyčuje cíle významné pro celý stát i pro konkrétní obce. Jde především o udržení, obnovu a rozvíjení místních kulturních a společenských tradic, rozvoj hospodářství, obnovu stavebního fondu i místního rázu jednotlivých venkovských obcí a o udržení, obnovu a účelné využití přirozeného produkčního potenciálu okolní zemědělsky využívané krajiny při zachování a rozvíjení její přírodní a estetické hodnoty. Program obnovy venkova představuje jak metodické východisko pro přípravu místních programů obnovy jednotlivých obcí, tak dotační titul, ze kterého je přispíváno obcím na konkrétní akce. Velký důraz je kladen také na rozvíjení participace obyvatel, jednotlivců i různých spolků či organizací, na obnově a rozvoji obce. Součástí programu je každoročně pořádaná soutěž o titul Vesnice roku. |
| Program péče o krajinu | Společný program Ministerstva zemědělství ČR a Ministerstva životního prostředí ČR je zaměřen na podporu ochrany a tvorby krajiny. Jeho cílem je zachování a posílení mimoprodukčních funkcí krajiny (především ekologických a vodohospodářských), kladné ovlivnění tvorby krajiny a omezení nevhodných způsobů využívání krajiny. |
| Program regenerace historických měst | Je souborem účelově zaměřených, veřejně prospěšných opatření, směřujících k záchraně historicky nejcennějších částí měst. Program je opětné obnovení kulturních hodnot a ozdravění životního prostředí historických sídel, ale také vytvoření atraktivních ohnisek rozvoje podnikatelských aktivit, za předem dohodnutých podmínek ochrany. Regenerace v podstat ě znamená soubor zhodnocujících činností (přestavby, rekonstrukce, modernizace atd.), při nichž je zachována podstata urbanistické struktury i jednotlivých objektů. Cílem je zhodnotit prostředí, prostorovou kompozici, urbanistické soubory i objekty a zabezpečit estetický výraz, vhodnou funkční náplň a vyhovující provozně technické vybavení. |
| Program revitalizace říčních systémů | Program revitalizace říčních systémů ČR vznikl v roce 1992 a zahrnuje čtrnáct okruhů aktivit, které je možno shrnout následovně: zvýšení retenční schopnosti krajiny, náprava nevhodně provedených pozemkových úprav, obnova přirozené funkce toků a jejich koryt. Koncepční, posuzovací a kontrolní úlohu v rámci PRŘS provádějí orgány MŽP ČR. Je hrazen z vládních prostředků. |
| Program rozvoje územního obvodu obce | Program rozvoje územního obvodu obce je integrovaný plánovací dokument, dle něhož obec zajišťuje ve svém územním obvodu hospodářský, sociální a kulturní rozvoj, ochranu a tvorbu životního prostředí. Dlouhodobě tento dokument formuluje strategické cíle rozvoje. Na střednědobé plánovací úrovni slouží zejména pro formulaci zadání plánovacích dokument ů (komplexních, územních i odvětvových) pro jednotlivé akce. V krátkodobé plánovací úrovni umožňuje kvalifikovaná rozhodnutí v souladu se strategickými cíli jak zástupcům obecní samosprávy, tak podnikatelské veřejnosti. Schvalování programu rozvoje patří do samostatné působnosti obce a je vyhrazeno zastupitelstvu obce, stejně jako kontrola plnění programu rozvoje. |
| Program rozvoje vodovodů a kanalizací územního celku | Program rozvoje vodovodů a kanalizací územního celku (okresu, regionu nebo skupiny okresů regionu) má za cíl analyzovat podmínky pro zjištění žádoucí úrovně infrastruktury vodohospodářského rozvoje územního celku. Má stanovit základní koncepci rozvoje zásobování vodou, odvádění a čištění odpadních vod pro danou oblast, s ohledem na vlastnické vztahy, možnosti financování a sociální průchodnost navržených postupů. Dokument má být průběžně aktualizován a schopen pružně přijímat nové vstupy a údaje. Tento program se zpracovává dle pokynu ministerstva zemědělství. |
| Projektant | Fyzická nebo právnická osoba, která je ve smluvním vztahu investorovi odpovědná za zpracování příslušných částí dokumentace. Tento je i označením profese, respektive fyzické osoby vyhovující kvalifikačním nárokům (např. autorizovaná osoba ve výstavbě). |
| Projektování | Obecné označení pro proces, v němž se navrhuje řešení určitého konkrétního projektu (ve smyslu záměru) v jednotlivých fázích jeho přípravy a realizace Ve výstavbě chápeme projektování jako tvorbu dokumentace projektů. |
| Projektové podklady | Jakékoliv podklady potřebné pro zpracování dokumentace určitého projektu (informace o dodávkách, výrobcích atd.). |
| Proluka | Nezastavěný prostor ve stávající souvislé zástavbě včetně nezastavěného nároží, který je určen k zastavění. |
| Prostupnost území | Prostupnost území je obecný pojem, který je odvozen od potřeby odbourávat stávající bariéry v prostupnosti území, zejména pro pěší a zabránit vzniku nových bariér v území. Cílem prostupnosti území je zachovat, případně vytvořit nové průchody nebo průjezdy ve směru pohybu lidí, například ve vazbě na zastávky MHD, školy, základní služby a vybavenost (jako jsou nap ř. obchody, zdravotnictví, veřejná správa, zábavní zařízení), sportovní a rekreační možnosti, významná pracoviště a další specifické aktivity. Prostupnost území může být zajištěna veřejně přístupnými komunikacemi a prostranstvími, chodníky, průchody a pasážemi a měla by být zajištěna nepřetržitě. V odůvodněných případech může být omezena na denní dobu, například u obchodních pasáží, vybraných parků či rekreačních ploch. V takových případech musí být v blízkosti k dispozici náhradní, časově neomezený průchod. |
| Protihluková ochrana | při venkovní hladině hluku 62 dB (hluková hladina 3) se užívají okna protihlukové třídy 3. Tato okna vykazují ověřenou míru zvukové izolace 37 dB. Snižují hladinu hluku v prostoru na 25 dB. |
| Protipožární dveře | dveře, které chrání proti ohni, je nutno zabudovat do protipožárních stěn a kotelen. |
| Protipožární stěna | vnější nebo dělicí stěna, která má při požáru na delší dobu zabránit rozšíření ohně. |
| Provozovatel informačního systému veřejné správy | Provozovatelem informačního systému veřejné správy se rozumí subjekt, který provádí alespoň některé informační činnosti související s informačním systémem. Provozováním informačního systému veřejné správy může správce pověřit jiné subjekty, pokud to jiný zákon nevylučuje. |
| Průmyslový obvod | Plánovitě řešená ucelená část zóny pro průmyslovou výrobu, v níž jsou koordinovanou výstavbou nebo přestavbou soustředěny průmyslové závody, které na základě sdružených investic staví a využívají společné komunikace a zařízení dopravy, technické sítě a zařízení, případně budovy a zařízení sociální aj. Průmyslové obvody mohou být vnitroměstské, okrajové i mimoměstské. |
| Průtokový ohřívač | přístroj, který ohřeje čerstvou vodu z vodovodu při průtoku tenkými trubkami na požadovanou teplotu. |
| Průvlak | vodorovný nosník, který přebírá zatížení stěny nebo stropu a přenáší ho na stěny, podpěry nebo sloupy. |
| Půdní nadezdívka | zvýšení vnější zdi budovy nad strop nejvyššího podlaží pro lepší využití podkroví. |
| Pultová střecha | má jednu střešní rovinu. |
| Rabicové pletivo | kovové pletivo s keramickou drtí a drátěné pletivo, jako nosič omítky pro tvarované plochy stěn a stropů a na překrytí instalačních drážek. |
| Radioreléová trasa | Radioreléové trasy jsou přímočaré linie potřebné pro přenos signálu mezi místy jeho přenosu. Funkčnost radioreléového spoje předpokládá trasu bez překážek, z čehož vyplývá omezení výšky staveb, druh použití konstrukčních materiálu nadzemních části staveb včetně druhu střešní krytiny i dočasné použití jeřábů, které převyšují okolní zástavbu. Na základě těchto technických daností jsou směrové radioreléové spoje zařízeními vyžadujícími zvláštní ochranu. Ve své přenosové funkci jsou prostorově důležité a mají nadmístní význam. Proto musí být radioreléové spoje dokumentovány v územně plánovací dokumentaci. |
| Řadový dům | nejhospodárnější forma rodinného domu, jejíž řešení díky nápaditým architektům není bez fantazie. |
| Reálný objekt | je termín použitý pro objekty reálného světa, které jsou zobrazovány v mapě. Tento termín se v tomto standardu vztahuje i na nehmatatelnou racionální skutečnost, pravidlo či režim, jako jsou například ochranná pásma, hranice apod. |
| Recipient | Vodní tok nebo nádrž tvořící součást hydrologického povodí odvodňovaného území. |
| Ředidlo | používá se ke zlepšení roztíratelnosti laků, k čištění štětců a k odstranění starých nátěrů. |
| Referenční rozhraní | Referenčním, sdíleným a bezpečným rozhraním informačních systémů veřejné správy („referenčním rozhraním“) se rozumí souhrn právních, technických, organizačních a jiných opatření vytvářejících jednotné integrační prostředí informačních systémů veřejné správy, které poskytuje kvalitní soustavu společných služeb, včetně služeb výměny oprávněně vyžadovaných informací mezi jednotlivými informačními systémy orgánů veřejné správy a dalšími subjekty, a to i se systémy mimo Českou republiku. |
| Regenerace | V překladu „obnovení“, „znovuoživení“. Zahrnuje nejen stavební obnovu a údržbu určitého území, souboru staveb (popř. i objektu), ale zejména jeho funkční začlenění do městského (sídelního) organismu, nalezení jeho vhodného současného poslání a očištění od všech nehodnotných součástí a nevhodných způsobů využití. |
| Region | Účelově (často abstraktně) vymezené území, jehož hranice jsou dány významnými funkčními vazbami (zejména v případě městského regionu) anebo společnými charakteristikami fyzikálními, přírodními, klimatickými, ekonomicko-sociálními, etnickými, jazykovými atd. Velikostně se region pohybuje od městského regionu, až do velikosti území několika států, pro něž lze vysledovat společné charakteristiky. |
| Registrační list územně plánovací dokumentace | Je podkladem pro evidenci územně plánovací činnosti. Zpracovávají je (a v důsledku změn územně plánovací dokumentace průběžně aktualizují) orgány územního plánování . Pro účely vyhodnocení územně plánovací činnosti zasílají orgány územního plánování registrační listy nadřízenému orgánu územního plánování a ústřednímu orgánu územního plánování. |
| Regulace | Řízení, směřující k udržování rovnovážného stavu., zaměřené na předcházení odchylkám a na odstranění odchylek již vzniklých. Ve vztahu k území se regulací míní usměrňování jeho vývoje žádoucím směrem a stanovení mezí při jeho využívání. Na přelomu 19. a 20. století se pojmu „regulace“ užívalo ve specifickém významu, blížícím se spíše asanaci – pro výrazné zásahy, uzpůsobující zástavbu ve vybraných územích měst novým potřebám. |
| Regulační plán | Dokument územního plánování, ve kterém je závazně stanoveno funkční využití jednotlivých pozemků a prostorové uspořádání zástavby a výsadby na jednotlivých pozemcích. |
| Regulativy využití a uspořádání území | Regulativy jsou ustanovení, která omezují využití a uspořádání území. Jsou odvozeny z celostátně platných předpisů nebo jsou autonomně stanoveny schvalovatelem ÚPD. Jsou formulovány jako zásady a limity uspořádání a využití území a nabývají platnost schválením ÚPD. Jsou podstatnou náležitostí závazné části ÚPD. |
| Regulátor průtoku | pomocí něho lze ušetřit 30 – 50 % pitné vody. |
| Rekreace | užší pojetí: Souhrn odpočinkových činností, provozovaných ve volném čase (o dovolené), často jako jedna z forem cestovního ruchu. obecnější pojetí: Využití volného času, jehož součástí může být aktivní pohyb, aktivní nebo pasivní účast na různých akcích, cestování a turistika. |
| Rekreační krajinný celek | Území, které je v důsledku svých přírodních vlastností nositelem stejných nebo příbuzných funkcí rekreace. Urbanisticky je zájmovým územím určitého konkrétního střediska rekreace a cestovního ruchu. Rekreace – druh odpočinku nebo činnosti ve volném čase, který přináší člověku fyziologické zotavení, psychické uvolnění, vnitřní uspokojení a regeneruje jeho síly. |
| Rekreační objekt | Stavba určená k rekreačním účelům. Jedná se nejen o objekty individuální rekreace, ale také o hromadná za řízení (penzión, hotel aj.), která poskytují služby účastníkům různých forem cestovního ruchu. |
| Rekreační oblast | Území se službami cestovního ruchu nebo ucelený komplex zařízení, nabízející větší počet rozmanitých zařízení, služeb a činností. |
| Rekultivace | Řízené obnovení alespoň částí původních funkcí člověkem znehodnocené krajiny, zejména produkční schopnosti půd. Po rekultivaci může následovat revitalizace. |
| Relativní vlhkost vzduchu | vzduch obsahuje jen část nejvyšší možné vlhkostí. Relativní vlhkost vzduchu je poměr skutečné hmotnosti vodních par a nejvyšší možné hmotnosti vodních par. Nejčastěji se udává v %. |
| Renovace | obnova ucelené stavební části, jako je střecha, okna, dveře, podlahy, nátěry aj. Hranice mezi renovací a sanací je plynulá. |
| Reostat | jeho prostřednictvím se dá plynule regulovat umělé osvětlení od vysokého jasu až po velmi tlumené světlo. |
| Řetězová zástavba domů | řadové domy oddělené garážemi, zimními zahradami apod. tvoří řetězovou zástavbu domů. |
| Řetězové osídlení | Soustava sídelních jednotek, obytných a výrobních, svázaných v územním rozložení s průběhem kapacitní komunikace (rychlodráhy) a se stanicemi hromadné dopravy. |
| Revitalizace (též renaturalizace) | obecně: obnova, oživení poškozené, nefunkční entity, a její uvádění do stavu blízkého jeho původní funkci, jejich vazbám na okolí, významu; v kulturní krajině: postupy v krajině, které obnovují komplexní funkčnost a návaznosti všech přírodních složek, nejlépe s postupnou obnovou místně původních ekosystémů. |
| Revizní poklop | musí být zabudován tehdy, jestliže nejsou přístupny uzavírací ventily, odtokové potrubí, elektrické spínací skříně, izolované spoje trub, šachty, elektrické rozvodné skříně. |
| Rezident | Fyzická osoba jakékoli národnosti, sídlící v dané zemi více než jeden rok. Jsou to tedy občané státu i cizinci. Občané žijící v zahraničí rezidenty nejsou. |
| Režijní práce | všechny práce na stavbě, jejichž provedení není účtováno ve výkazu prací podle skutečných objemů, ale podle materiálových a časových nákladů. |
| Rodinný dům | obytná budova, která vzhledem ke své dispozici, stavebnímu vybavení a určení slouží jako byt pouze pro jednu rodinu. |
| Rolety | chrání před nežádoucími pohledy, příliš silným slunečním zářením a teplem, snižují ztráty tepla a chrání proti hluku. |
| Rostlý terén | Plocha, pod níž není půdní profil oddělen od skalního podloží žádnou stavbou a která umožňuje zdárný růst vegetace i přirozený však srážkových vod |
| Roubený dům, srub | je zbudován celý ze dřeva, a to z vodorovně ležících nebo svisle stojících masivních dřevěných trámů, které jsou většinou spojeny na pero a drážku. |
| Rozhodnutí o chráněném území nebo o ochranném pásmu | Je jednou z forem územního rozhodnutí, obsahuje a) jméno a adresu navrhovatele, b) vymezení (označení) území, popřípadě pozemků podle katastru nemovitostí, ve kterém se zakazují nebo omezují určité činnosti z důvodů ochrany ovzduší, ochrany před negativními účinky provozu průmyslových nebo zemědělských staveb, ochrany vodních zdrojů a ložisek nerostů, důlních děl, drah, telekomunikací, letišť, prostorů pro zajištění obrany a bezpečnosti státu, rozvodných sítí apod., c) podmínky ochrany, d) rozhodnutí o námitkách účastníků řízení, e) dobu platnosti rozhodnutí, je-li ji možno předem stanovit. (Vyhláška č.132/1998 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona, § 6. |
| Rozhodnutí o námitkách | Výsledek správního řízení, v němž se uskutečňuje rozhodovací činnost státního orgánu ve věci námitek účastníků řízení, kterými uplatňují svoji obranu a obhajují své zájmy. |
| Rozhodnutí o ochranném pásmu | Rozhodnutí o ochranném pásmu chrání stavbu, zařízení nebo území před negativními vlivy okolí anebo chrání okolní území stavby či zařízení před jejich negativními účinky. |
| Rozhodnutí o stavební uzávěře | Rozhodnutím o stavební uzávěře, které je výsledkem územního řízení se vymezuje území, v němž se trvale nebo dočasně zakazuje nebo omezuje stavební činnost, zejména pokud by mohla ztížit nebo znemožnit budoucí využití území nebo jeho organizaci podle připravované územně plánovací dokumentace. Toto rozhodnutí obsahuje zejména: označení a adresu navrhovatele, vymezení území, případně pozemků podle evidence nemovitostí, pro které platí zákaz nebo omezení stavební činnosti, rozsah zákazu nebo omezení stavební činnosti, dobu platnosti omezení. |
| Rozhodnutí o umístění stavby | Rozhodnutí o umístění stavby je základním rozhodnutím o stavbě, kterým se stanoví druh a účel stavby, pozemky na nichž se stavba umisťuje, podmínky pro její umístění a pro zpracování projektové dokumentace, zajišťující ochranu zdraví, přístup a užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace, ochranu životního prost ředí, urbanistických a architektonických hodnot území, napojení na komunikace a sítě technického vybavení. |
| Rozhodnutí o využití území | Je jednou z forem územního rozhodnutí, obsahuje a) jméno a adresu navrhovatele, b) druhy a parcelní čísla pozemků podle katastru nemovitostí, stručný popis způsobu využití území, c) podmínky pro nové využití území, d) rozhodnutí o námitkách účastníků řízení, e) dobu platnosti rozhodnutí, má-li být delší, než stanoví zákon, f) způsob úpravy území po ukončení povol. užívání území, nejde-li o opatření trvalé. |
| Rozhodnutí o změně vlivu stavby na využití území | Rozhodnutí o změně vlivu stavby na využití území stanoví podmínky pro nové využití stavby, které je odlišné od podmínek stanovených regulačním plánem nebo rozhodnutím o jejím umístění a podstatným způsobem ovlivňuje užívání území nebo životní prostředí. |
| Rozhodnutí o změně využití území | Rozhodnutím o využití území se stanoví nový způsob užívání pozemků a podmínky jejich využití. |
| Rozvojové území | Území s plánovanou novou výstavbou nebo přestavbou. |
| Ruburbanizace | Proces prostorové expanze městského obyvatelstva, útěk rezidentů z předměstí, v nichž se již začínají projevovat negativní dopady urbanizace do nenarušených venkovských oblastí. |
| Rybník | Umělá vodní nádrž určená především k chovu ryb s možností úplného a pravidelného vypouštění. |
| Sadovnická, krajinářská, zahradní úprava | Název pro projekt objektu zeleně a rovněž realizovaný návrh, jehož výsledkem je objekt zeleně. |
| Sádrokartonové desky | průmyslově vyrobené desky pro stropní a stěnové obklady, které se skládají ze sádrového jádra a po obou stranách pevně připojeného kartonu. Tloušťka desek je 10, 12,5, 15 a 18 mm. |
| Sálavé teplo | působí přímo, na rozdíl od proudění, při němž je místnost ohřívána cirkulací vzduchu. Získává se z kachlových kamen, hypokaustickým nebo podlahovým vytápěním. |
| Samospráva | Obec má právo na samosprávu; úkoly patřící do samosprávy obce (dále jen „samostatná působnost“) plní v rozsahu stanoveném zákonem a v souladu s potřebami obce. |
| Samostatná působnost | Do samostatné působnosti obce patří spravování záležitostí, které jsou v zájmu obce a jejích občanů, pokud nejsou svěřeny zákonem krajům nebo pokud nejde o výkon přenesené působnosti, a dále záležitosti, které do samostatné působnosti obce svěří zvláštní zákon. |
| Šamot | ohnivzdorný, velmi tvrdě vypálený jíl. Šamotové zdicí prvky jsou užívány na vnitřní obložení kamen a komínů. |
| Schodištní stupeň | schody musí být bezpečné a pohodlné. Běžný poměr stoupání: 2 výšky podstupnice a 1 šířka stupnice stupně musí dohromady dávat 62,5 cm. |
| Schodištní zábradlí | jsou bočním ohraničením schodištních stupňů. |
| Schody | skládají se ze stupňů, schodnice a zábradlí. |
| Schvalovací doložka územně plánovací dokumentace | Hlavní výkresy a textová část schválené územně plánovací dokumentace se opatří schvalovací doložkou, která obsahuje a) označení schvalujícího orgánu, datum schválení a číslo usnesení, kterým byla ÚPD schválena, b) razítko, jméno, funkce a podpis oprávněné osoby pořizovatele, c) razítko, jméno, funkce a podpis zhotovitele, d) datum a číslo jednací stanoviska nadřízeného orgánu územního plánování k návrhu ÚPD. |
| Sedlová střecha | má dvě střešní roviny, které se stýkají v hřebeni. |
| Segregace dopravy | Vyhrazení místa, času, prostoru určitému druhu dopravy. Děje se horizontálním členěním doprav. tělesa nebo vertikálním rozložením do dvou a více úrovní. Segregace může být časová a prostorová, prostorová může mít formu horizontální i vertikální. |
| Sídelní soustava | Určitá konkrétní organizace sídelní sítě, v níž sídelní útvary různé velikosti a různého sociálně-ekonomického profilu a významu plní výrazněji specializované funkce, jsou navzájem spjaty ekonomickými, sociálními a technickými vztahy a tvoří funkčně integrovaný organismus se specifickou sídelní strukturou. |
| Sídelní útvar (též sídlo) | Každá jednotka osídlení, která tvoří uzavřený, od jiných jednotek osídlení prostorově oddělený celek. Typy sídel: venkovské (samota, ví ska, vesnice), městské (městečko, město), přechodné. |
| Sídlo | Místo způsobilé k trvalému přebývání. |
| Silnice | Veřejně přístupná pozemní komunikace určená k užití silničními a jinými vozidly a chodci. Dělení: silnice I., II., III. třídy. |
| Silniční pozemek | Tvoří těleso dálnice, silnice a místní komunikace a silniční pomocný pozemek. |
| Šindel | obložení průčelí domu, krytina celých střech. Šindele jsou ploché, štípané nebo řezané dřevěné destičky ze smrku, borovice, dubu, červeného cedru. |
| Šířka uličního prostoru | Vzdálenost protilehlých uličních čar. |
| Síť stoková | Soustava zařízení pro sběr, shromažďování a dopravu tekutých odpadů . Tvoří ji uliční stoky, sběrače a kmenové stoky. Může být „jednotná“ nebo „oddílná“ ( tj. v podstatě soustava dvou stokových sítí, z nichž jedna je pro dešťové a druhá pro ostatní odpadní vody). |
| Síť vodovodní | Soustava zařízení pro rozvod vody. |
| Sítě inženýrské | Technický prvek (součást) infrastruktury, mající obvykle charakter liniové stavby. |
| Sítě technického vybavení | Jsou nadzemní nebo podzemní vedení včetně armatur, zařízení a konstrukcí na vedení, zabezpečující napojení území, obcí, jejich částí a staveb na jednotlivé druhy technického vybavení; podle ú čelu jsou sítě technického vybavení energetické (elektrická silová vedení, plynovodní a tepelná), vodovodní, stokové a telekomunikační, popřípadě jiná vedení (například produktovody). |
| Skladebné rozměry | modulová koordinace v pozemním stavitelství tvoří podklad pro dimenzování budov, jednotlivých stavebních dílců i zdicích prvků. |
| Skládka odpadů | Zařízení nebo místo, které je určeno k trvalému uložení odpadů za účelem jejich zneškodnění. Musí odpovídat podmínkám uvedeným v zákoně. |
| Sklon střechy | úhel mezi povrchem střechy a vodorovnou linií domu. Sklon střechy je často stanoven v územním plánu zastavění. |
| Sloupek | podpěrný prvek krokve. |
| Sluneční kolektor | v jeho absorbéru je ohřívána teplonosná tekutina. Ohřátá tekutina proudí v uzavřeném okruhu do akumulátoru tepla, kde ohřívá vodu. |
| Směrný vodohospodářský plán | Směrný vodohospodářský plán je základním podkladem pro vodohospodářská opatření všech rezortů, pro vodohospodářská opatření při územním plánování a vodohospodářská rozhodování. Je rovněž jedním ze základních podkladů pro hospodaření s vodami a pro vypracování dlouhodobých výhledů odvětví, která mají požadavky na vodní zdroje nebo jinak ovlivňují hospodaření s vodou, popřípadě její jakost. Součástí tohoto plánu je státní bilance zásob povrchových a podzemních vod a jejich jakosti. |
| Smíšená zástavba (smíšené území) | v územním plánu vyčleněná oblast smíšené zástavby dovoluje různé využití, např. objekty pro provozování živností, řemeslnické služby (které neruší) a bytovou výstavbu. |
| Sněžník, zachytač sněhu | v oblastech bohatých na sněhové srážky musí být mřížový zachytač sněhu umístěn na střechu budov, které přímo hraničí s veřejnými cestami. |
| Sokl | část domu mezi povrchem terénu a přízemím. Sokl tvoří nejčastěji přechod mezi suterénem a přízemím. |
| Solární zařízení | využívají energii slunečního záření pro ohřev užitkové vody a k výrobě elektrické energie. |
| Soubor staveb | Vzájemně provozně a ekonomicky související stavby, jimiž se uskutečňuje rozsáhlejší výstavba na souvislém území (a také výstavba ke společnému cíli, i na více místech). |
| Souborné stanovisko | Je zpracováno pořizovatelem na základě výsledků projednání konceptu řešení. Obsahuje pokyny pro dokončení návrhu územně plánovací dokumentace, jeho součástí je návrh rozhodnutí o podaných námitkách. V návrhu souborného stanoviska se posuzuje splnění požadavků zadání, soulad s platnou navazující územně plánovací dokumentací a splnění požadavků uvedených ve stanovisku nadřízeného orgánu územního plánování ke konceptu řešení. V návrhu souborného stanoviska se uvedou pokyny pro zpracování návrhu územně plánovací dokumentace spolu s výběrem jedné alternativy (varianty) z konceptu řešení. |
| Současně zastavěné území obce | Současně zastavěné území tvoří jedno nebo více oddělených zastavěných území ve správním území obce. Při určování současně zastavěného území obce se vychází z údajů katastru nemovitostí. Hranici jednoho současně zastavěného území tvoří uzavřená obalová čára zahrnující soubor a) stavebních parcel (zastavěných ploch a nádvoří) a pozemkových parcel, které s nimi sousedí a slouží účelu, pro který byly stavby zřízeny (povoleny a kolaudovány) b) parcel zemědělských pozemků a vodních ploch, obklopených výše uvedenými parcelami (parcely jiných zemědělských pozemků stejně jako lesních pozemků se do zastavěného území obce nezahrnují.) c) parcel ostatních ploch ; z nich dráhy, dálnice, silnice a ostatní komunikace pouze v případě, že jsou obklopeny parcelami uvedenými pod písmeny a) a b). Tento pojem nahradil dříve užívaný “ intravilán“. |
| Součinitel tepelné vodivosti | udává, jaké množství tepla prochází vrstvou materiálu o tloušťce jeden metr v ploše jeden metr čtvereční za jednu hodinu, jestliže rozdíl teplot na obou površích materiálu je 1 °C. |
| Soupis prací | dělí se na popis stavby a výkaz prací. V popisu stavby jsou stanoveny stavební úkoly, ve výkazu prací jsou uvedeny jednotlivé činnosti, které potřebují řemeslníci pro kalkulaci své nabídky. |
| Spára | odstup mezi dvěma stavebními dílci, dlaždicemi, zdicími prvky, palubkami apod. |
| Spárovací malta | nesmí být zaměňována s omítkovou nebo zdicí maltou. Spárovací malta pro venkovní použití je tvořena zvlášť jemným pískem a pojivy, v důsledku čehož je po vytvrdnutí hydrofobní. |
| Speciální stavební úřady | Při leteckých stavbách, stavbách železnic a na železnici, stavbách pozemních komunikací, vodohospodá řských dílech a telekomunikačních stavbách vykonávají funkci stavebního úřadu speciální stavební úřady s výjimkou pravomocí ve věcech územního rozhodování a vyvlastnění. |
| Spodní voda | voda obsažená v půdě. Výška hladiny spodní vody se mění v závislosti na ročním období a množství srážek. |
| Spoj na pero a drážku | stavební prvky, jako jsou profilovaná prkna, stavební desky i zdicí prvky a dílce, mají na jedné straně drážku (úzký žlábek) a na druhé straně pero (vyčnívající a do drážky zapadající lišta). |
| Správní řízení | Postup, v němž orgán, který plní svěřené úkoly státní správy (správní orgán) rozhoduje o právech a povinnostech fyzických a právnických osob (účastníků řízení). |
| Správní rozhodnutí | Výsledek postupu správních orgánů ve správním řízení; autoritativní rozhodnutí správního orgánu. |
| Sprchová zástěna | zabraňuje při sprchování rozstřikování vody do prostoru. |
| Sprchovací mísa | obecně je zhotovena z litiny, smaltovaná hygienickými barvami, nebo je z akrylátu v barvách obvyklých pro sanitární zařízení. Mohou mít různé rozměry. |
| Stabilizované území | Území, v němž existuje ujasněná představa dlouhodobého využití a v němž, – oproti území „rozvojovému“- naznačuje územní plán spíše dlouhodobý žádoucí trend postupného vývoje. |
| Stání | Plocha k odstavení nebo parkování vozidla včetně nezbytných vzdáleností kolem něho. „Stání vozidla“ znamená ovšem i jeho ponechání v klidu nad dobu vymezenou pro „zastavení“. |
| Stanová střecha | je v podstatě valbová střecha nad čtvercovým půdorysem, přičemž se všechny střešní plochy stýkají v jednom bodě ve vrcholu. |
| Statik | odborník zodpovědný za to, že objekt a všechny jeho části jsou a budou stabilní. Statik dimenzuje všechny nosné konstrukce. |
| Stavba | Stavba je umělá (neživá) materiální struktura, od svého vzniku zpravidla pevně spojená se zemí. Stavba je též souhrn dodávek stavebních materiálů, stavebních prací a výrobků nebo vyšších dodávek, včetně souvisejících prací vykonávaných v souvislém čase na souvislém místě dle příslušné dokumentace stavby. |
| Stavba drobná | Drobnými stavbami jsou stavby, které plní doplňkovou funkci ke stavbě hlavní, a to: a) stavby s jedním nadzemním podlažím, pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje 16 m2, a výška 4,5 m, b) podzemní stavby, pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje 16 m2, a hloubka 3 m. Za drobné stavby se považují též a) stavby na pozemcích určených k plnění funkcí lesa, sloužící k zajišťování provozu lesních školek nebo k provozování myslivosti, pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje 30 m2, a výška 5 m, b) oplocení, c) připojení drobných staveb na rozvodné sítě a kanalizaci stavby hlavní, d) nástupní ostrůvky hromadné veřejné dopravy, přejezdy přes chodníky, propustky apod. Za drobné stavby se nepovažují stavby garáží, skladů hořlavin a výbušnin, stavby pro civilní obranu, požární ochranu, stavby uranové ho průmyslu a jaderných zařízení, sklady a skládky nebezpečných odpadů a stavby vodohospodářských děl. Drobnými stavbami jsou stavby, které plní doplňkovou funkci ke stavbě hlavní, a to: a) stavby s jedním nadzemním podlažím, pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje 16 m2 a výška 4,5 m, b) podzemní stavby, pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje 16 m2 a hloubka 3 m. Za drobné stavby se považují též: c) stavby na pozemcích určených k plnění funkcí lesa, sloužící k zajišťování provozu lesních školek nebo k provozování myslivosti, pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje 30 m2 a výška 5 m, d) oplocení, e) připojení drobných staveb na rozvodné sítě a kanalizaci stavby hlavní, f) nástupní ostrůvky hromadné veřejné dopravy, přejezdy přes chodníky, propustky apod. |
| Stavba jednoduchá | Jednoduchými stavbami jsou: a) stavby pro bydlení, jejichž zastavěná plocha nepřesahuje 300 m2, pokud mají nejvýše čtyři byty, jedno podzemní a tři nadzemní podlaží včetně podkroví, b) stavby pro individuální rekreaci, c) nepodsklepené stavby s jedním nadzemním podlažím a stavby za řízení staveniště, pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje 300 m2, rozpětí u nosných konstrukcí nepřesahuje 9 m a výška 15 m, d) přípojky na veřejné rozvodné sítě a kanalizaci, e) opěrné zdi, f) podzemní stavby, pokud jejich zastavěná plocha nepřesahuje 300 m2 a hloubka 3 m. Za jednoduché stavby se nepovažují stavby skladů hořlavin a výbušnin, stavby pro civilní obranu, požární ochranu, stavby uranové ho průmyslu a jaderných zařízení, sklady a skládky nebezpečných odpadů a stavby vodohospodářských děl. |
| Stavba pozemní | Stavba, mající podstatnou část svého objemu nad úrovní přilehlého terénu, která není ani dopravní cestou ani vodohospodářským dílem. Za pozemní stavby se tedy z tohoto hlediska považují budovy. |
| Stavba pro obchod | Stavba, která obsahuje celkovou prodejní plochu větší než 2000 m2. |
| Stavba pro výrobu a skladování | Stavba určená pro průmyslovou, řemeslnou a jinou výrobu, popřípadě služby mající charakter výroby, a dále pro skladování výrobků, hmot a materiálů, kromě staveb pro skladování, patřících do zemědělských staveb. |
| Stavba ubytovacího zařízení | Stavba nebo její část, kde je veřejnosti poskytováno přechodné ubytování a služby s tím spojené. Ubytovací zařízení se zařazují podle druhů do kategorií a podle požadavku na plochy a vybavení do tříd, které se označují hvězdičkami. |
| Stavba zemědělská | Stavba pro chov hospodářských zvířat, skladování produktů živočišné výroby, přípravu a skladování krmiv a steliva, pěstování rostlin, skladování a posklizňovou úpravu produktů rostlinné výroby, skladování a přípravu prostředků výživy, přípravků na ochranu rostlin a rostlinných produktů a pro zemědělské služby. |
| Stavební čára | Hranice, rozhraní mezi stavbou a nezastavěnou částí pozemku. Poloha hrany budovy ve výši rostlého nebo upraveného terénu. Podle návaznosti budov rozeznáváme s.č. uzavřenou (rozhraní souvisle a úplně v celé své délce zastavěné) a s.č. otevřenou (rozhraní stavebně přerušované na hranicích sousedních parcel stavebními mezerami). Podle závaznosti hovoříme o s.č. závazné (rozhraní musí zástavba dodržet v celém svém průběhu, tj. nesmí překročit, ale ani ustupovat – s výjimkou arkýřů, rizalitů apod.) a s.č. nepřekročitelné (rozhraní nemusí být dokročeno, nelze je ovšem překročit směrem ven – opět s výjimkou arkýřů, rizalitů stanovené hloubky atd.). U bloku můžeme rozlišit stavební čáru vnější a vnitřní (vzdálenost mezi nimi je pak „hloubkou zástavby“). |
| Stavební čára (regulační čára) | je stanovena v územním plánu a nesmí být překročena. Stavební čára se neshoduje s hranicí pozemku. |
| Stavební deník | vede ho projektant, resp. stavbyvedoucí. Zaznamenává se do něj: počasí, provedené práce a kteří řemeslníci na stavbě pracovali. |
| Stavební dozor (místní) | je zodpovědný za kontrolu všech stavebněprávních, stavebnětechnických požadavků a požadavků komory stavebních podnikatelů. |
| Stavební jáma | rozměry jsou dány půdorysnou plochou suterénu s připočtením pracovního prostoru na základové spáře o šířce nejméně 50 cm z každé strany. |
| Stavební objekt | Prostorově ucelená nebo technicky samostatná, účelově určená část stavby. Pojmu objekt se užívá pro prostorově, funkčně a technicky definovaný celek na úrovni stavby nebo její části, popřípadě pro celek s výstavbou související (objekt zařízení staveniště, objekt na sousedních pozemcích). |
| Stavební plány | rozlišuje se mezi úvodními zadávacími projekty, prováděcími projekty a detailními výkresy. Zadávací projekty se kreslí v měřítku 1 : 200 a 1 : 100. Prováděcí projekty jsou stavební výkresy, výkresy pro bednění, v nichž jsou znázorněny jen stavební dílce z betonu, výkresy výztuže, v nichž se uvádí potřebná výztuž z ocelových prutů, resp. z betonářských ocelových rohoží, výkresy stavebních úprav, v nichž projektanti-specialisté vykreslují niky, drážky a průrazy. Podkladem stavebního projektu je architektonický projekt. Prováděcí projekty jsou v měřítku 1 : 50. Detailní výkresy jsou v měřítku 1 : 10 nebo 1 : 1. |
| Stavební povolení | Stavební povolení je výsledkem procesu stavebního řízení. Ve stavebním povolení určí stavební úřad závazné podmínky realizace a využívání stavby a rozhodne o námitkách účastníků stavebního řízení tak, aby byla zajištěná ochrana zájmů společnosti při výstavbě a užívání stavby, dodržení příslušných předpisů, norem a technických požadavků, především vyloučení nebo omezení negativních účinků stavby a jejího užívání na životní prostředí. |
| Stavební pozemek | Pozemek určený k zastavění musí svými vlastnostmi, zejména polohou, tvarem, velikostí a základovými poměry umožňovat realizaci navrhované stavby a její bezpečné užívání. |
| Stavební řád | Stavební řád je zákonná norma tvořící druhou část Zákona č.50/1976 (stavebního zákona) ve znění příslušných novel, upravující proces přípravy, schvalování, realizace a provozování staveb. |
| Stavební řemesla | obsáhnou různé pracovní činnosti na stavbě. Zednické, betonářské, železobetonářské atd. |
| Stavební řízení | Stavební řízení je správní řízení, jehož výsledkem je stavební povolení nebo zamítnutí žádosti o stavební povolení. Řídí se ustanoveními zákona o správním řízení a odchylkami stanovenými stavebním zákonem. Stavební řízení vede stavební úřad. Účastníky stavebního řízení jsou stavebník, osoby, které mají vlastnická nebo jiná práva k pozemkům a stavbám na nich, včetně osob, které mají vlastnická nebo jiná práva k sousedním pozemkům a stavbám na nich, a tato práva mohou být stavebním povolením přímo dotčena, a další osoby, kterým zvláštní zákon toto postavení přiznává. |
| Stavební úpravy | Stavební úprava je taková úprava stavby, p ři níž se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby, jak je tomu např. u přestavby, vestavby, podstatné změny vnitřního vybavení stavby nebo podstatné změny vzhledu stavby. |
| Stavební úřad | různé úrovně stavebních úřadů odpovídají správnímu členění příslušné země (okresní stavební úřad, krajský stavební úřad a nejvyšší stavební úřad – ministerstvo stavebnictví). |
| Stavební uzávěra | Stavební uzávěra je výsledkem rozhodnutí v územním řízení , při kterém se vymezuje území, ve kterém se trvale nebo dočasně zakazuje, nebo omezuje stavební činnost, hlavně pokud by mohla ztížit nebo znemožnit budoucí využití území, nebo jeho organizaci podle připravované územně plánovací dokumentace. |
| Stavební vlhkost | vlhkost, která pronikla do stavebních částí při stavbě, např. záměsová voda, dešťová voda, spodní voda, voda ze svahu, zemní vlhkost. |
| Stavební znalec | jestliže se stavebník, projektant nebo řemeslník nemohou dohodnout, jestli byly práce provedeny řádně. Odborný posudek je levnější než soudní řízení |
| Stavebník | Osoba, která zamýšlí realizovat stavbu, je za ni veřejně odpovědná a má jí vzniknout vlastnické právo k výstavbou realizované stavbě. |
| Stěnová vlhkost | vyskytuje se většinou ve sklepních zdech, ve starších domech i ve všech vnějších a vnitřních stěnách, které nejsou chráněny vodorovnou izolací proti vlhkostí. |
| Stěnové výztuhy | deskové stavební prvky na vyztužení nosných stěn proti vybočení vzpěrným tlakem. |
| Štěrbinové větrání | Štěrbinové větrání |
| Štít | svislá, nejčastěji trojúhelníková čelní stěna domu v oblasti podkroví u sedlových a valbových střech. |
| Stojatá stolice | krov, ve kterém jsou vaznice podepřené svislými sloupky. |
| Strategický plán (program rozvoje) | Výchozí plánovací dokument, neoddělující složky sociálního, ekonomického a územního rozvoje. Vyjadřuje na základě předchozích analýz rozvojovou politiku a cíle rozvoje. |
| Střecha | horní ukončení domu, skládá se ze střešní nosné konstrukce a střešní krytiny. Rozlišuje se šikmá a plochá střecha. |
| Střední vaznice | podélný nosník šikmé střechy na podepření krokví ve středu rozpětí. |
| Střešní deska | strop podlaží, masivní nebo z lehké konstrukce, který zároveň může vytvořit střechu budovy (plochá střecha). |
| Střešní izolace | dobrá střešní izolace v zimě snižuje náklady na vytápění a v létě přispívá k vytvoření příjemného klimatu v budově. |
| Střešní krytina | podle sklonu střechy jsou k zastřešení používány různé materiály. Čím mírnější sklon střecha má, tím musí být krytina vodotěsnější, aby byla dešťová voda bezpečně odvedena. |
| Střešní lat‘ | lat‘ na vytvoření vzduchového prostoru mezi vlastní střešní konstrukcí a střešní krytinou. |
| Střešní okno | okno umístěné v ploše střechy. |
| Střešní plášť | vrstva, která odvádí vodu ze střechy. U střech s určitým sklonem tvoří zastřešení (např. tašky), u plochých střech i hydroizolační vrstvu (např. vícevrstvá asfaltová lepenka). |
| Střešní tašky | střešní prvky zhotovené z vypálené hlíny, s přesahem a drážkami, které do sebe zapadají. |
| Střešní terasa | zářez v šikmé střeše, pro podkrovní byty většinou jediná možnost, jak získat místo k posezení ve volném prostoru. Střešní terasy jsou obvykle malé, ale chráněné před nežádoucími pohledy. |
| Střešní vikýř | vznikne zabudováním svislých oken do šikmé střechy. Tak se vytvoří v prostoru pod střechou více místa a výhled je lepší než střešními okny. |
| Střešní žlab | odvádí ze (šikmé) střechy odtékající dešťovou vodu. Svislým dešťovým svodem je napojen na kanalizaci. Střešní žlaby jsou zhotovovány z měděného, pozinkovaného plechu nebo z plastu. |
| Stropy | rozdělují budovy na jednotlivá podlaží. Stropy jsou uloženy na vnějších stěnách nebo na nosných vnitřních stěnách. Nejčastěji jsou zhotovovány z oceli, železobetonu nebo dřeva. |
| Studená střecha | je odvětrávaná, dvojplášťová střecha, která je tepelně izolovaná. Mezi tepelnou izolací a střešní krytinou je vzduchový prostor s přívodem a odvodem vzduchu na okraji střechy. |
| Studie | V obecném pojetí úvaha, pojednání, zamyšlení, názor. V souvislosti s výstavbou je to obvyklé označení dokumentace určitého projektu, která je zpracována ve fázi předinvestiční. Lze rozlišovat studie technicko-ekonomické, dílčí a dále vybrané konkrétní studie jako studie proveditelnosti (Feasibility Study), studie příležitostí (Opportunity Study), studie předběžná (Prefeasibility Study). |
| Štuk | směs vápna (sádry) a jemného písku na vrchní omítky, která rychle tuhne. Známější než ornamentální výzdoba ze sádry (právě štukatérská sádra). |
| Stupeň motorizace | Údaj, vyjadřující počet obyvatel územního celku, připadající na jedno motorové vozidlo (u osobních automobil ů – stupeň automobilizace). |
| Subjekt územního plánování | V ideálním pojetí občané obce, regionu nebo celé země. V zastupitelské demokracii je tímto subjektem zastupitelský zákonodárný sbor, nap ř. v případě obce obecní zastupitelstvo. |
| Suburbanizace | Proces rozšiřování předměstí, prostorová změna osídlení charakteristická hromadným stěhováním obyvatel z centrálních částí městských aglomerací a konurbací na jejich okraje a za administrativní hranice městských celků se zachováním úzkých funkčních vztahů nově osídlených území se sídelními jádry. Suburbanizace je typická pro vyspělé země. |
| Suchá omítka | omítka ve formě sádrokartonových desek, které jsou montovány na sucho a nevnášejí do stavby vlhkost. Montáž se provádí pomocí rychle tuhnoucího pojiva nebo na lat’ování rychlošrouby. |
| Suterén | podlaží, které se zcela nebo částečně nachází pod úrovní terénu (spodní povrch jeho stropu je nad povrchem terénu max. 1,40 m). |
| Svazek obcí | Obce mají právo být členy svazku obcí za účelem ochrany a prosazování jejich společných zájmů. Obce mohou vytvářet svazky obcí, jakož i vstupovat do svazků obcí již vytvořených. Členy svazku obcí mohou být jen obce. Svazek obcí je právnickou osobou. |
| Svépomocné úkony | vlastní prací může stavebník uspořit až 30 % stavebních nákladů. |
| Světlík | slouží hlavně k větrání suterénních prostor. |
| Světlý rozměr | vzdálenost mezi dvěma vzdálenými stavebními částmi měřená uvnitř. |
| Svislice | svislý směr se kontroluje olovnicí. Závaží visí na šňůře. |
| Tapety | papír nebo jiný materiál, který se používá na pokrývání stěn. Tapety se lepí v interiéru na omítku. |
| Technická příprava území na výstavbu | stavební pozemek, který má být zastavěn, musí obec na výstavbu technicky připravit: nutno vybudovat komunikace a položit vedení. Náklady na výstavbu hradí majitelé pozemků. |
| Technická zařízení budov | společné označení pro technické vybavení budov. Hygienická zařízení, potrubí, armatury apod. pro vodovod, kanalizaci, plyn, elektroinstalace pro silnoproud i slaboproud, atd. |
| Tepelná ochrana budovy | opatření, které snižuje výměnu tepla mezi vnitřním a venkovním prostředím, resp. mezi místnostmi s rozdílnou teplotou. |
| Tepelná roztažnost | změny rozměrů stavebních dílců nebo stavebních prvků způsobené zvýšením teploty. |
| Tepelné čerpadlo | odebírá ze vzduchu, pudy nebo vody teplo a přeměňuje ho na jiný druh energie. |
| Tepelné mosty | místně ohraničené plochy ve stavebních dílech, které ve srovnání s hlavní plochou vykazují podstatně nižší kvalitu tepelné izolace. |
| Tepelné ztráty | ztráty tepla, které vznikají prostupem tepla z vyhřátých prostor stavebními konstrukcemi směrem ven. |
| Teplá střecha | ploché střechy jsou obecně zhotoveny jako teplé střechy (neodvětrávané, jednoplášťové střechy). Na rozdíl od studené střechy je teplá střecha zabezpečena nevětranou tepelnou izolací. |
| Teplo | druh energie. Ohřát těleso znamená zvýšit pohybovou energii jeho molekul. |
| Termostat | aby byla energie k vytápění optimálně využita, montují se automatické regulátory teploty (termostaty). |
| Termovrstva | přídavná tepelná izolace, která se montuje na venkovní zdi novostaveb a rovněž při sanacích. |
| Terrazzo | umělý kámen, který je vyroben z bílého cementu a nejrůznějších dekorativních přísad. |
| Těsnění | jeho úkolem je něco izolovat. Těsnicí materiály: těsnicí pásy, pružné spárovací hmoty, silikonový kaučuk, plastové profily atd. |
| Těsnění dveří | chrání proti průvanu a umožňuje tišší zavírání dveří. Těsnění dveří jsou z pružného materiálu. |
| Těsnění, izolace proti vlhkostí | musí obklopovat nebo zakrývat ohroženou stavbu, resp. část stavby, a zabraňovat vnikání vody (podle DIN 18195). |
| Tlaková voda | voda, která na základě nahromadění se a vztlaku vyvíjí tlak na stavební dílce, např. suterény, podzemní garáže atd., ležící v dosahu spodní vody. |
| Tmel | látka, která slouží jako pojivo, případně jako výplň otvorů (např. po šroubech a hřebících), spár nebo drážek, resp. k vyhlazení ploch určených k další úpravě. |
| Transverzála | Prvořadá komunikace spojující napříč městem sektory nebo obvody, neprocházející městským centrem. |
| Tržní hodnota | předpokládaná prodejní cena nemovitosti. |
| Tvar střechy | Se stanoví např. údajem u výšce střechy a úhlem jejího sklonu (např. u sedlových střech), vzácněji poloměrem opsané čtvrtkružnice (např. u mansardové střechy). |
| Tvary střech | odpovídají využití budovy, často jsou vázány na charakter krajiny. Nejčastější tvary střech: plochá, polovalbová, sedlová, jednoboká valbová, mansardová, pultová, rovnostranná sedlová, stanová. |
| Tvorba krajiny | Činnost, jíž se na základě vědeckých poznatků vytváří optimální poměr mezi antropogenní ( člověkem vytvořenou ) a přírodní strukturou konkrétní krajiny. Smyslem je zachovat maximum hodnot přírodní struktury a vytvořit maximum hodnot struktury antropogenní. |
| Typový projekt | Opakovaný projekt. Je část dokumentace souborného řešení projektu, která představuje opakovatelný standard. |
| Účastník řízení | Ten, o jehož právech, právem chráněných zájmech nebo povinnostech má být v řízení jednáno nebo jehož práva, právem chráněné zájmy či povinnosti mohou být rozhodnutím přímo dotčeny. Účastníkem řízení je i ten, kdo tvrdí, že může být rozhodnutím ve svých právech, právem chráněných zájmech nebo povinnostech přímo dotčen, a to až do doby, než se prokáže opak. Účastníkem řízení je dále i ten, komu zvláštní předpis toto postavení přiznává. |
| Účastník územního řízení | Účastníkem územního řízení o umístění stavby a o využití území je navrhovatel a dále osoby, jejichž vlastnická nebo jiná práva k pozemkům nebo stavbám na nich, včetně sousedních pozemků a staveb na nich, mohou být rozhodnutím přímo dotčena. Účastníky územního řízení o chráněném území nebo o ochranném pásmu, o stavební uzávěře a o dělení nebo scelování pozemků jsou navrhovatel a osoby, jejichž vlastnická nebo jiná práva k pozemkům nebo stavbám na nich mohou být rozhodnutím přímo dotčena. Účastníkem každého územního řízení je obec a dále ten, komu zvláštní zákon toto postavení přiznává. Účastníky územního řízení nejsou nájemci bytů a nebytových prostor. |
| Účelová komunikace | Účelová komunikace je pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků. |
| Úkos | spojení dvou dřevěných nebo kovových částí pod 45° úhlem tak, že vytvoří 90° úhel. |
| Ulice obchodní | Záměrné seskupení obchodních zařízení, intenzivně využívajících obě strany uličního prostoru. Typický je tak řka výhradně pěší pohyb v jedné nebo více úrovních, dopravní obsluha a zásobování nejčastěji zvenčí ulice nebo z podzemí. |
| Ulice obytná | Ulice se zklidněnou dopravou (komunikace podružného, obslužného významu), jejíž obytný charakter, zdůrazňuje stromořadí, nízká zeleň, drobná architektura atd. |
| Uliční čára | Hranice mezi regulovanou (nebo „regulační“) parcelou a veřejným prostranstvím případně veřejným komunikačním prostorem. Uzavřená uliční čára logicky vymezuje blok. |
| Uliční soustava | Uliční systém, osnova, síť. Uspořádání ulic vzájemně spjatých podle dopravní důležitosti v charakteristický celek. Ve stavbě měst představuje prostředek organizace a členění města v podobě volného nebo pravidelného systému, v osnov ě pravoúhlého, radiálně okružního a organického řádu. |
| Ultrazvuk | zvuk s kmitočtem nad hranicí 20 000 Hz, který lidské ucho nezachytí. |
| Únosné zatížení území | Takové zatížení území lidskou činností, při němž nedochází k poškozování životního prostředí, zejména jeho složek, funkcí ekosystémů nebo ekologické stability. |
| Úprava vody | čištění znečištěné vody tak, aby vyhovovala příslušným požadavkům na pitnou nebo užitkovou vodu. |
| Urbanismus | Vědní obor a současně praktická činnost, které mají úzké vazby k oboru architektury, z něhož se urbanismus rozvinul a specifikoval k praktické územně-plánovací činnosti – územnímu plánování. Jako vědní obor zkoumá urbanismus teoretické i praktické problémy tvorby i přetváření osídlení, sídelních útvarů a jejich struktur, odhaluje tendence i zákonitosti jejich vývoje a formuluje zásady pro jejich řešení. |
| Urbanistická kompozice | Cílevědomá skladba přírodních a stavebně hmotných prvků do prostorově se uplatňujících souborů, které vytvářejí vyhovující materiální prostředí lidí jako integrující součást jejich životního prostředí. |
| Urbanistická studie | Urbanistická studie je územně plánovací podklad, který řeší územně technické, urbanistické a architektonické podmínky využití území. Urbanistická studie se zpravidla zpracovává pro území obce nebo její části, výjimečně pro území více obcí. Používá se zejména pro získání variantních řešení a na ověření urbanistické koncepce pro územní plán obce nebo regula ční plán. Zpracovává se i pro řešení vybraných problémů v území. Obsah a rozsah urbanistické studie se stanoví v jejím zadání. Má-li být využita při pořizování územního plánu obce nebo regulačního plánu, vychází se při stanovení jejího obsahu a rozsahu přiměřeně z obsahového standardu příslušné územně plánovací dokumentace. |
| Urbanistický detail | Prvek nebo soubor prvků vybavení urbanistického celku nebo jeho části (strom, pomník, socha, osvětlovací stožáry). |
| Urbanistický řád | Podmínky pro zastavění jednotlivých pozemků. |
| Urbanistický soubor | Hmotové a prostorové seskupení budov, majících jednotící urbanistickou kompozici v použitém řádu zastavovací soustavy. |
| Urbanita | Výsledné vnější působení urbanistické tvorby a oživení lidských sídel jeho obyvateli… |
| Urbanizace | Mnohostranný sociálně ekonomický proces, vyznačující se koncentrací, intenzifikací a diferenciací městských druhů činností (funkcí) nebo výroby v širokém smyslu slova, vznikem nových forem a prostorových struktur osídlení a rozšířením městského způsobu života se specifickou strukturou styků, kulturou, systémem hodnotových orientací atd. |
| Urbanizační osa | Důležitá dopravní trasa, souběh dopravních tahů, nebo jiná významná osa, tvořící organizační prvek osídlení. Kolem této osy se vytváří urbanizační prostor. |
| Urbanizační prostor | Území v okolí jader sídelních regionálních aglomerací, větších měst a významných dopravních tahů, které má příznivé podmínky pro rozvoj procesu urbanizace a vznik homogenní sídelní struktury. |
| Ústřední vytápění | teplo pro celou budovu se vyrábí v centrální kotelně, ve vytápěcím kotli, kde je k vytápění využíván olej, plyn, uhlí nebo dřevo. |
| Území | Vybraná část zemského povrchu. Pojem území však do určité míry zahrnuje i to, co se nachází pod a nad tímto povrchem. |
| Území k přestavbě | Část území obce vymezená v územním plánu ke změně využití. Územní plán rovněž stanoví, ve kterém území lze měnit využití na základě územního rozhodnutí a ve kterém na základ ě regulačního plánu. |
