„Za vysoký nedoplatek za elektřinu si můžeš sama, ne dodavatel,“ pousmála jsem se nad kamarádčinou naivitou

Vždycky jsem měla za to, že se v otázkách peněz orientuju celkem dobře. A tak když mi kamarádka Lenka stěžovala u kávy na to, jak jí přišla děsivě vysoká faktura za elektřinu, zbystřila jsem a najednou mi jí bylo líto. „Skoro dvacet tisíc, představ si!“ řekla s výrazem, jako kdyby jí právě na zahradu spadl meteorit.

Tak jsem si říkala, co když ono to stejné čeká i mě? Ale když jsem si prohlížela její vyúčtování, nemohla jsem se ubránit smíchu. Lenka celý rok chodila a chlubila se, jak má levnou elektřinu, jak platí málo a že nechápe ty stížnosti na předražené energie. A ejhle, teď na konci roku přišel za ty ušetřené peníze smutný účet.

„Machrování ti teď moc nepomohlo, co?“ řekla jsem jí, když jsem jí vrátila papíry. Lenka mávla rukou a uznala, že asi trochu šlápla vedle s tím, jak si nastavila zálohy.

Já si naopak dávám záležet, abych měla zálohy tak akorát, ani moc vysoké, aby mi nevázaly zbytečně peníze, ani moc nízké, abych pak nebyla ve stresu z doplácení. Když jsem se vrátila domů, hned jsem si otevřela svůj online účet u dodavatele elektřiny a prošla si, kolik elektřiny vlastně spotřebujeme a jestli zálohy odpovídají skutečné spotřebě. Všechno bylo v pořádku.

Takže teď, i když energie zase zdražují, vím, že nemusím panikařit. Stačí být rozumný a mít trochu přehled o tom, jakou mám měsíční spotřebu a kolik platím. A když něco nevím, radši se zeptám, než abych pak musela doplácet tisíce. Jasně, ceny jsou vysoké, náklady jsou vyšší, ale za celé roky jsem ani jednou nedoplácela. Protože chápu smysl zálohového placení. Asi ho teď chápe už i Lenka.

Zdroj: Autorský text, emailový příspěvek