„Auto pro normálního člověka, které je bez obří obrazovky, jen s tlačítky, tu nemáte?“ Žádal jsem prodejce

Zvenku auta vypadají skvěle. Jakmile však otevřete dveře a sednete dovnitř, už to taková krása není. Někdy si připadáte jako v nadčasové kosmické lodi, kde se všechno ovládá buď na jedné velké televizi, nebo dokonce hlasem. Klasická, snadno dostupná tlačítka? Smůla, ta se dneska nevedou.

Moje staré auto už si toho pamatuje hodně a začíná být čas se poohlédnout po něčem novém. Tak jsem se jednoho dopoledne vydal do nejbližšího autosalonu. Už od parkoviště jsem viděl, že mají docela pěknou nabídku – od zářivě nových vozů až po mírně ojeté kousky.

Vstoupil jsem dovnitř, kde na mě čekala řada lesklých aut. Bylo jich tam tolik, že jsem nevěděl, kam se dřív podívat. Prodavač, co na mě vykoukl z kanceláře, byl přívětivý a ochotný. „Hledám něco spolehlivého,“ řekl jsem mu, „něco, co mi bude dlouho sloužit bez zbytečných problémů.“ Pochopitelně s ohledem na mé další potřeby, jako je příznivá cena a praktičnost, pokud jde o velikost zavazadlového prostoru a interiéru. Prostě jsem hledal nějaké normální, dobré nové auto.

Zavedl mě k několika autům, ale hned jsem si všiml něčeho, co se mi vůbec nelíbilo. Každé auto mělo obrovský displej přímo v centru palubní desky. Bylo to jako mít před sebou televizi. „Tohle je teď standard,“ vysvětloval mi prodavač. „Všechno se ovládá přes dotykový displej – navigace, rádio, klimatizace, vlastnosti vozu, prostě vše.“

Ale já jsem si to nemohl pomoct – stýskalo se mi po starých dobrých tlačítkách. Tyhle moderní vymoženosti mi přišly příliš komplikované a odváděly pozornost od řízení. „Nemáte tady něco jednoduššího?“ zeptal jsem se. „Něco bez těchto displejů, jen s klasickými tlačítky?“ Prostě jsem chtěl interiér svého současného auta, který znám „jako své boty“. Kde i poslepu najdu tu nebo tamtu funkci, kterou můžu hned aktivovat, nebo vypnout.

Prodavač se na mě podíval s takovým výrazem, jako bych požadoval auto z jiného století. „Bohužel, taková auta už se skoro nevyrábějí,“ odpověděl. „Všechno jde teď směrem k digitalizaci a moderním technologiím.“ Opustil jsem autosalon s prázdnýma rukama a pocitem, že svět aut se mi vymkl z rukou. Kam se poděly ty časy, kdy jste mohli mít auto s jednoduchým ovládáním, kterému každý rozuměl?

Dříve tu byly alespoň lowcost značky, kde se ještě s trochou umu daly vybrat nějaké kousky, které vycházeli z historických standardů. Ale teď? Snad jen abych se přizpůsobil, nebo se poohlédl po nějaké ojetině. To si ale už můžu nechat svůj starý kousek.

Zdroj: Autorský text, emailový příspěvek